Deset příběhů o zločinu v historii českého státu, deset zastavení na křížové cestě od úsvitu českých dějin k novému mocenskému a společenskému uspořádání střední Evropy na konci 17. století.
Ve své živým jazykem napsané a ke každému čtenáři přátelské knize připomíná autor mnohé osoby a události, jež se sice už dávno staly součástí českého národního povědomí, ovšem přiznejme si – povědomí často velmi nedokonalého a faktograficky chatrného.
Možná i proto oceníme autorův střízlivý nadhled nad dávnými motivy, činy a pohnutkami, o nichž staré české přísloví říká: „Zlé znáti není zlé; ale zlé poznati a tak činiti zlé jest.“ Právem předpokládáme, že to platí i dnes.