Tento kout jižní Itálie se může pyšnit nádhernou přírodou, prastarými kulturními památkami, voňavými specialitami a pohostinností místních obyvatel. Kdo se vydá na cestu až na samý podpatek italské kozačky, bude odměněn nezapomenutelnými dojmy a nádhernými obrazy - a to nejen při první cestě, ale pokaždé, když se sem vrátí! Abyste poznali tuto nejvýchodnější část Itálie, udělejte si na ni dostatek času. Je to totiž velmi rozmanitý kraj: Najdete tu takřka nekonečné pobřeží, laguny a malá jezírka, krasové náhorní plošiny, mírné kopečky, stinné lesy a nádherné ostrůvky.
Ať už se obrátíte kamkoliv, váš pohled vždy zachytí jeden či více olivovníků s jejich zeleno-stříbrnými listy a sukovitými, mohutnými kmeny. Některé z nich jsou pokřivené větrem, drží se na kousíčku půdy uprostřed skalisek, nebo naopak stojí vzorně vyrovnané v řadách na červené půdě. Všechny ale člověku dodávají pocit domova, jakési venkovské útulnosti, a vyprávějí o starých časech. Není tedy náhodou, že zde, v této pravlasti olivovníků, jsou monumentální jedinci dokonce chráněni regionálními zákony.
Apulie má za sebou slavnou staletou historii. Vždyť se podívejme třeba na stopy štaufského císaře Friedricha II., který na cestách po své říši vždy toužil především po své Apulii! Z této epochy si Apulie uchovala spoustu působivých středověkých zámků, hradů a klášterů, které stále spoluutvářejí její dnešní charakter a proslavily ji po celém světě. Navíc se zde zachovalo i mnoho starých a pozoruhodných jeskynních kostelů…