Masáž je součástí fyzikální léčby, kterou dnes podstupuje řada lidí ať již za účelem celkově regeneračním, tak i za účelem léčebným. Je metodou, která si zaslouží, aby byla založena na praktickém i teoretickém základu. Za současného stavu převládají prakticko-rutinní znalosti. Předkládaná publikace se snaží objasnit také teoretické podklady této metody včetně klinických aplikací. Vychází ze znalostí anatomických struktur, na které navazují funkční fyziologické a patofyziologické aspekty. Ty jednak osvětlují principy této metody, jednak se snaží masérům poskytnout určité indikace, u jakých klinických stavů je masáž prospěšná a kdy se nedoporučuje.