Používání automobilů, popřípadě motocyklů pro pracovněprávní účely má řadu aspektů, vyplývajících ze zákoníku práce, předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, ale též předpisů daňových. Jde o problematiku, v níž se velmi často projevují nejasnosti a neznalosti, popřípadě i rozdílné výkladové právní názory.
Účelem výkladu je podat komplexní pohled na tyto otázky, a to zásadně pro účely pracovněprávních vztahů (pracovního poměru a dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr), respektive v oblasti daňové též pro účely pořizování a užívání uvedených dopravních prostředků podnikateli či statutárními orgány obchodních společností nebo jejich členy (včetně osob samostatně výdělečně činných).
