Můj pseudonym vznikl ještě v době, kdy jsem přidávala své příběhy online formou na spisovatelských platformách nebo na vlastním blogu, který už dnes neexistuje. Rozhodla jsem se tvořit pod pseudonymem hlavně proto, abych oddělila dva světy – ten soukromý a autorský. Baja je z mého křestního jména Barbora a říkají mi tak všichni. A odkud se vzalo krásné italské Dolce? Jsem velkou milovnicí Itálie, sladkostí a také se celý život řídím mottem: La dolce vita (sladký život).
Co nám o sobě ještě prozradíte?
To, že miluji psaní a čtení, asi nikoho nepřekvapí, věnuji se tomu umělecky jako autorka, ale i pracovně v nakladatelství. Prakticky jsem celé dny ponořená v knihách a zbožňuji to. Kromě toho ráda cestuji, poznávám nejen knižní svět, ale i ten skutečný, a také se ráda setkávám s přáteli z knižní komunity. Pravidelně chodím do knižního klubu Naprieč príbehmi, který podporuje slovenskou tvorbu, a i díky těmto setkáním sama čtu více domácí tvorby, která rozhodně stojí za to. Své volné chvíle však nejraději trávím se svou rodinou – to jsou přesně ty momenty, které zbožňuji.
V České republice teď vychází 3. díl vaší dark romance Habibi. Čím si vysvětlujete úspěch této série? A čekala jste ho?
Na český trh jsem šla s tím, že budu ráda, když si můj příběh přečte alespoň pár čtenářů. Nakonec má Habibi za sebou už dva dotisky a získal druhé místo v oceněních Český bestseller v kategorii erotická literatura. Pro mě je to něco, co jsem vůbec nečekala, ale jsem za to neskutečně vděčná. A proč má kniha takový úspěch? Podle mě proto, že je kontroverzní, že dokázala lidi rozdělit na dva tábory: fanoušků a těch, kterým kniha nesedla vůbec. Žánr dark romance, konkrétně moje podání ve stylu nočních klubů, je v poslední době čím dál oblíbenější a čtenáři jsou čím dál odvážnější.
Je to příběh z podsvětí, který ukazuje svět bez cenzury. Můžete nám ho trošku přiblížit a představit hlavní hrdiny?
Habibi je temná série, která má tři části. První díl, který je úvodem do světa nočních klubů a života na hraně, je o muži, který sám balancuje na pokraji morálky. Přes den je Harry redaktorem v rodinném nakladatelství, v noci žije druhý život v nočpřáním podniku LocalX, kde je manažerem a všichni ho znají pod přezdívkou Habibi. Druhá část série Candy je o bývalém striptérovi Dorianu Fabrim, kterého zase přezdívají Candy. Po určitých událostech odkoupí podnik LocalX, aby se dostal blíže k Harrymu, který je jeho biologickým bratrem, ale Harry to netuší. Když se světy těchto dvou mužů spojí, začnou se odhalovat temná tajemství jedné rodiny, kterou museli pro bezpečnost rozdělit. V obou dílech hlavním hrdinům sekundují ženské hlavní hrdinky – Cassie a Virginie – které s bratry prožijí vášnivý románek, a to nezůstane bez následků. V závěru celé série s názvem Monroe však všichni zjišťují, že láska nemá v temném světě své bezpečné místo, ale vzájemná přitažlivost je nutí překonávat všechny zvrácenosti ještě zvrácenějšího světa, do kterého se nechtěně dostali.
Přirostl vám nějaký z protagonistů k srdci? A je naopak nějaký, kterého moc nemusíte?
Samozřejmě. Jako autorka jsem psaní extrémně prožívala a vytvořila jsem si vztah s každou postavou – ať už pozitivní, nebo naopak negativní. Z celé série mám nejraději postavu Virginie, protože je to prototyp velmi silné ženské hrdinky, která je vždy připravená postavit se na správnou stranu a bojovat za štěstí svých blízkých. Také mi k srdci přirostli bratři Harry a Dorian, i když jsou úplně odlišní, ale právě to je při jejich spojení zajímavé, jak se navzájem doplňují, bratrsky podpichují, ale i podporují. Co se týče negativních postav, nebudu raději nikoho jmenovat, abych náhodou nevyzradila něco čtenářům, kteří se na sérii teprve chystají.
Máte kromě psaní čas i na čtení? Kdo patří k vašim oblíbeným autorům?
Vždy si najdu čas na čtení, protože si už bez toho nedokážu představit svůj čas pro sebe. I kdybych stihla přečíst jen jednu kapitolu, počítá se to. Ne vždy má člověk čas zhltat knihu na posezení, ale o tom přece čtení není. Ze světové beletrie mám nejraději úžasnou J. K. Rowling, jejíž knihy o Harrym Potterovi mě vlastně v dětství dostaly do čtenářského a později i autorského světa.
Co se týče domácí tvorby, zbožňuji silné mládežnické romány od Kristíny Ježovičové, mafiánské romance od Leshiany Višňovské, pikantní romány od Michaely Zamari či Michaly Ries, thrillery od Viktórie Dominové a nádherné romantické příběhy od Ivici Ďuricové. Těch autorů je mnohem víc, jen bych jmenováním neskončila ani do rána. V poslední době čtu převážně domácí tvorbu a jsem neskutečně spokojená. Naši autoři mají rozhodně co nabídnout a často v mých očích převyšují i zahraniční tvorbu.
Jak důležité jsou pro vaši práci a komunikaci se čtenáři sociální sítě?
Líbí se mi, když můžu být s mými čtenáři v kontaktu – ať už přes sociální sítě, nebo naživo na besedách či jiných knižních akcích. Na sociálních sítích se vždy snažím každému odpovědět, často si najdu ve zprávách pocity po dočítání nebo povzbudivá slova – je to to nejkrásnější, co si autor či autorka může přečíst. Velmi si vážím, když si čtenář po dočtení knihy najde čas a napíše mi své dojmy. Pro mě je to velmi motivující.
Jsou podle vás slovenští a čeští čtenáři v něčem odlišní?
Ne tak moc, ale mám pocit, že čtenáři v Česku jsou více kritičtí, což samozřejmě nemyslím v žádném negativním smyslu. Každá kritika, pokud je dobře podaná, může autorovi pomoci v jeho následné tvorbě.
Milujete také cestování. Které země jste už stihla navštívit? Nenapadlo vás sepsat místo románu cestopisnou knihu?
Miluji cestování, ale ještě jsem toho tolik neprocestovala (pracuji na tom). Mému srdci je nejvíce blízká Itálie. Tu mám procestovanou téměř celou a určitě se tam plánuji vrátit. Pak mě fascinovala Mallorca, kam jsem zavítala dva roky po sobě s kamarádkami autorkami. Pronajaly jsme si auto a procestovaly celý ostrov, což byl pro mě nezapomenutelný zážitek. Takové to klasické lenošení na pláži mě už tolik neláká, leda že bych měla velkou zásobu knih. Na cestopisnou knihu se tedy nechystám, ale pokud máte rádi romány, kde láska cestuje napříč světem, doporučuji knihy kolegyně Michaely Zamari, která je v tom mistryní.
Na svých stránkách máte napsáno: „Kniha bez hlbšej myšlienky je ako človek bez duše.“ Co je z vašeho pohledu hlubší myšlenka?
To jsou přesně ty odkazy, které se nacházejí mezi řádky. Nejsou napsány přímo, ale při pozorném čtení je pochopíme. Jako autorka i čtenářka mám ráda, když má kniha hloubku. Ještě víc miluji, když má kniha více hloubek, které nečekám, a i proto po dočtení ve mně příběh rezonuje ještě několik týdnů. Jsou knihy a knihy. Na některé zapomeneme téměř ihned po přečtení, i když jsme si u nich odpočinuli. A pak jsou knihy, které nás emocionálně vyždímají, které s námi otřesou a zůstanou s námi ještě dlouhou dobu. Přeji si, aby těchto knih bylo stále hodně, protože čtenáři si to zaslouží.
Text: Kateřina Žídková
Foto: Mitiana Photography
POZOR!
Od 26. 3. do 30. 4. můžete koupit všechny 3 knihy série Habibi za akční cenu, a to se slevou 30 %. Akce platí pro e-shop i kamenné prodejny KNIHCENTRUM.CZ.
