Svatý Bernardin Sienský (1380–1444), původem z Toskány, patří k nejvýznamnějším kazatelům 15. století. Tento reformátor a zakladatel řádu františkánů-observantů ovlivnil svým dílem nejen náboženský, politický a kulturní život na Apeninském poloostrově, ale jeho myšlenky našly širokou odezvu i v záalpské Evropě. Práce je vymezena dobou působení Bernardina Sienského a zhruba rokem 1526, kdy v jagellonských Čechách působnost řádu františkánů-observantů upadá vlivem sílícího luteranismu. Téma mapuje jednu odnož italské středověké estetiky a její absorpci v českém prostředí 15. až počátku 16. století. Jeho zpracování tak zaplní mezeru v soudobém mezinárodním výzkumu historie řádu františkánů-observantů a jeho kulturního vlivu.