MUDr. David Frej se ve své praxi se zabývá léčbou nemocí a obezity, výživou, detoxikací a regenerací organismu. Po ukončení studia Lékařské fakulty Univerzity Karlovy pracoval několik let jako lékař na interním oddělení. Na stáži v Londýně se rozhodl studovat ájurvédskou medicínu, celosvětově uznaný léčebný a preventivní medicínský systém. Ájurvédu studoval v Albuquerque v Novém Mexiku, v Rakousku a v indické Puně na klinice ájurvédské medicíny. Je hostem rozhlasových pořadů a pravidelně přispívá do časopisu Regenerace, Vitalita a dalších periodik. Překládá knihy o výživě. Přednáší o výživě, detoxikaci, civilizačních nemocích a přírodní medicíně. Bývá hostem rozhlasových pořadů, TV pořadů. Založil mezinárodní centrum vzdělávání v oblasti alternativní medicíny ADVANA.Vaše jméno je spjato s ájurvédskou filozofií, kterou popularizujete. Můžeme zde v kostce popsat, co to vlastně je?
Je to nauka o dlouhověkosti. To stručně řečeno znamená, jak se dožít 140 let ve zdraví. Stále čteme, jak se prodlužuje lidský život v tzv. vyspělých zemích, ale málo se ví o tom, že již 500 000 let zpátky se lidé dožívali běžně 75 až 80 let. To znamená, že je to mýtus, že se lidé kdysi dávno dožívali krátkého věku. Lidé se dožívali poměrně vysokého věku, pokud přežili dětství. Toto snižovalo ten věkový průměr. Byla vysoká kojenecká dětská úmrtnost. Ten, kdo se dožil dospělého věku, tak se dožil dlouhého věku. Vy jste měl tu možnost pobývat mezi lidmi, kteří se ájurvédskou filozofií zabývají, například v Indii. Pozoroval jste, že jejich věk je vyšší?
Ještě jsem pořádně nezodpověděl, o čem vlastně je ájurvéda. Principy, kterými se řídí ájurvéda, jsou založeny na přírodních cyklech a zákonitostech, které jsou platné a v dnešní době se pozapomněly. Jsou to systémy, které fungují tisíce let. Ve středověku u nás ještě žádná medicína nebyla, v Evropě fungovali jen mastičkáři, kdežto jinde se už operovaly oční zákaly.
U nás je ten pohled na toto téma poměrně konzervativní. Měl jste vy osobně diskuze na toto téma s kolegy lékaři?
Myslím, že u nás je ještě mnohem více konzervativní prostředí než například v Německu. V jiných zemích je počet lékařů, kteří se zabývají touto léčbou, daleko vyšší. Západní medicína je daleko jednodušší, lékař vám jen napíše léky, ale také za cenu, že to zdraví, které máte, nemusí být úplně nejlepší. Jde také o kvalitu života, ale ta se statisticky nehodnotí. Je to o tom, že vy jste schopni aktivně ovlivnit nemoci. Pokud je člověk ochoten změnit životosprávu, udělá to hodně.
Vy jste si tu ájurvédu trošku upravil. Můžete nám popsat, v čem je ten váš systém specifický?
Nedá se říct, že bych smíchal ájurvédu, ale spíše používám ájurvédu s funkční medicínou. Funkční medicína se zabývá přístupem holistickým. Zabývá se souvislostmi mezi psychikou a fyzickým tělem. Řeší se tam třeba střevní mikroflóra. To je například jeden z principů. Dalším je třeba detoxikace. Jakým způsobem provádět očistu těla. Jak má vypadat zdravý spánek, jak řešit stresové situace.
Když se vrátíme k té předchozí otázce, tak jaký nejcennější poznatek jste si odnesl z té Indie?
Nedá se říct, že jsou tam lidé zdravější, ale v některých zemích v Asii mají daleko méně infarktů, mrtvic, ale zase tam je více jiných civilizačních nemocí, také více alergií, astmatů či obezit.
Pojďme si něco říci k vaší knize Šťávy a míchané nápoje z přírody. Můžete nám ji stručně představit?
Knihu jsme napsali jako takovou jednoduchou příručku, jak si připravit šťávy a také tzv. smoothies, což jsou rozmixované druhy potravin. Všechny recepty jsou vyzkoušené a nafocené. Máme tam i úvod, co to je detoxikace, jak se připravují šťávy, jaké jsou základní postupy a suroviny. Recepty jsou jednoduché, jde jen o to, abychom doma měli mixér či odšťavňovač. Je to taková příručka ověřených receptů. Jsou zaměřeny na to, zda ochlazují či zahřívají. Jsou tam také stručné popisky, co ten nápoj obsahuje a jaké má vlastnosti.
Abychom tady neplavali v pojmech. Jaký je vlastně rozdíl mezi smmothie a klasickým přírodním nápojem?
Na konci knihy máme otázky a odpovědi, kde je uvedeno, co jsou šťávy a co to jsou smoothie. Smoothie je anglický výraz a v podstatě rozdíl je takový, že pro šťávy potřebujete odšťavňovač a pro míchané nápoje mixér.
Když si udělám šťávu z ovoce, tak to mám buď celý večer v lednici, nebo si to rovnou zmrazím. To asi není dobře, že?
Není problém se zamrazováním. Paradoxně mražené ovoce je v obchodě zdravější než to tzv. čerstvé, které tam je v regále, ale pochází třeba z Maroka a trhá se nezralé. To zamrazené se samozřejmě mrazí zralé. U šetrného zamrazování vůbec není problém. Vitamíny se ztrácí třeba špatným odšťavňovačem, nebo když nejsme schopni šťávu vypít hned, pokud ji správně neuložíme.
Znáte nějaký kuriózní recept na smoothie?
Do smoothie se dá dát v podstatě všechno, snad kromě masa.
Myslím, že i to se někdo pokusí udělat a vznikne třeba nějaká nová kuchařka.
Je to možné. Třeba máme smoothie z tofu, s kakaem, ze semínek, s mákem. Takže jsou i různé exotické smoothie.
V jedné kapitole knihy se zabýváte také půstem. Mě by zajímalo, jestli má půst nějaká rizika?
Máme tam kapitolu o půstech a detoxikacích. Lidé se často bojí, že ten půst nevydrží. Existují lidé, kdy přes den to ještě celkem jde, ale večer by vyluxovali ledničku. Existují zásady, kdy se půst nemá držet. Například u těhotných žen, malých dětí, u lidí, kteří mají nemoc či podváhu.
Když jste mluvil o smoothie, dá se tím třeba i nahradit oběd nebo je to pouze na svačiny a snídaně?
Smoothie můžou někdy nahrazovat snídani nebo večeři a mohou také někdy nahradit i oběd. Je to nejlépe náhrada snídaně, když sníme něco těžkého večer a ráno nemáme hlad. Místo oběda je to spíše v době, když mám nějaký odlehčený den, v případě, že nemohu mít klasický vařený oběd.
Údajně v případě problému se štítnou žlázou není vhodné zelí. Zajímal by mě váš názor. Je na tom něco pravdy?
Částečně to pravda je. Protože zelí, brokolice, květák obsahují látky, které do jisté míry blokují činnost štítné žlázy. Ale ten efekt šťáv a smoothies je větší než negativní stránka těchto potravin. Platí princip, že cokoliv, co je zdravé a jí se denně, je špatně. I velké množství některé zeleniny mohou mít nepříznivý vliv na zdraví, pokud se jedí každý den. Pokud budete potraviny střídat, tak to nemá výraznější vliv na štítnou žlázu. Pokud to není ve velkém množství, nemělo by to štítné žláze vadit.
Jaká je možnost zpracování zbytků ze zeleniny po odšťavnění?
Zbytky by se neměly vyhazovat. Dají se používat a existují dokonce recepty, jak je využít. Lze to zužitkovat.
Vzpomenete si na nějaký takový recept?
Tak nějaké druhy polévek, které se dají rozmixovat na nějakou hustší polévku a podobně.
Jak je to se stravitelností šťávy z červené řepy? Je nějaký limit, kolik jí konzumovat?
Červená řepa má mnoho cukru. Obecně ovocný cukr není tak zdravý, jak se propaguje. Základ je zelenina. Ovoce by se nemělo jíst večer. Řepa má hodně cukru, takže by se měla jíst v menší míře. My dáváme přednos v kombinaci. Není úplně vhodné pít pouze šťávu z řepy. Jak jsem řekl, není nic vhodné jíst dennodenně.
Besedu moderoval: Filip Šimeček
