Co vás přimělo věnovat se tématu kultu věčného mládí?
Kult věčného mládí je vlastně krycí název, který znamená dvě věci, které spolu dost úzce souvisí. Na jedné straně kult do své ideologie vměstnala tzv. nová progresivní levice koncem 60. let a pokusila se podle ideologie věčného mládí udělat celosvětovou kulturní revoluci. A na druhé straně tentýž kult byl zapracován do manažerských příruček. A slouží k tomu, aby se ze zaměstnanců vymačkalo větší úsilí a větší výkon. Takže tady vlastně došlo k zvláštní dělbě práce, že na věčné mládí se jednak odvolává levice, která tím míní deregulaci morálky a jednak se na ni odvolává pravice, která tím míní deregulaci ekonomiky.
V čem je podle vás tento kult pro společnost nejnebezpečnější?
Myslím si, že nejnebezpečnější je v tom, že je namířen proti mladým lidem.
Což zní trochu paradoxně…
Každá správná ideologie musí podkuřovat těm, které potom chce potrestat. Takže tady se to daří perfektně. Mladí lidé jsou v podstatě vybízeni k tomu, aby vlastnosti, které s mládím nějakým způsobem souvisí – dynamičnost, flexibilita, kreativita, ochota riskovat, aby toto všechno dali do služeb firmy a aby si při tom namlouvali, že oni jsou ti podnikatelé se sebou samým a že oni na tom nějak vydělávají. V podstatě dochází jenom k tomu, že na mladé lidi se přenášejí veškerá rizika, která předtím hradil zaměstnavatel a kryla firma. A za to, že nesou všechna rizika, tak se jim namluví, že mohou zůstat až do penzijního věku věčně mladí.
Co byste byl rád, aby si čtenáři z této knihy odnesli?
Možná to, co každý člověk stejně tuší – že ty nejvzletnější ideologie v sobě skrývají poselství, které potom více nebo méně postihne všechny. U kultu mládí to není první příklad, ale kult mládí se tváří ještě radostněji a optimističtěji než jiné ideologie a ty důsledky mohou být úplně stejné.
Máte už námět další knížky?
Společnost věčného mládí jsem psal na základě francouzské literatury, protože francouzští politologové, filozofové, sociologové se tomuto tématu dost hodně věnují, a chtěl bych rozšířit tyto úvahy do podoby knížky, která by se jmenovala Hybridní politika.
Besedu moderovala: Sandra Procházková
