Myslím, že čerpali zejména z toho, co jim řekli jejich rodiče. A během let se postupy mění. Dělám pediatrii 40 let a všechny učebnice zpočátku jednoznačně doporučovaly při suchém kašli dávat antitusika a u vlhkého kašle léky na odkašlávání. Tak je to u dospělých, u dětí to takto vůbec nefunguje, protože mají tendenci k větší sekreci z průdušek. To znamená, že i ten počáteční suchý kašel, kterým většinou respirační choroby u dětí začínají, během několika dní zvlhne.
Když léčíme sebe, postupujeme často jinak než u dětí. Snažíme se je zahrnout co nejlepší péčí a jsme přirozeně vyděšení u každého projevu nemoci. Jak často rodiče přehánějí svou péči a starostlivost?
Nejlepší příklad je teplota. Má-li člověk teplotu a potřebuje jít do práce, tak si vezme nějaký lék, ono se to zlepší a může fungovat. Dáme-li lék dětem při teplotě okolo 38 °C, teplota se sníží, ale je to nepříznivé, protože při teplotě 38 °C a vyšší se viry i bakterie v organismu množí mnohem méně. Je tedy výhodné teplotu do 38 °C ponechat.
Kolik je případů, kdy babská rada může způsobit velký problém?
V léčbě kteréhokoliv onemocnění, o kterém je zmínka v knize, vždy začínáme radami přírodními. To je naprostý základ, vůbec se toho nezříkám. Nicméně je několik mýtů a jedním z nejhorších je ten, kdy dětem podáváme při zvracení a průjmu hořký čaj. Dítě se z toho dostává mnohem déle, než když mu dáme sladký čaj, ten vůbec nevadí.
Co bylo vaším cílem, aby kniha přinesla rodičům?
Nechtěl jsem vůbec suplovat práci praktických dětských lékařů. Naopak si myslím, že je ideální, když dítě vidí jeho lékař, ale jsou chvíle, kdy lékař není přítomen. Jsou to víkendy, večery, kdy rodiče tápou. Podívají se na internet, kde mají sto rad, mnohdy protichůdných. Jsou z toho naprosto zmatení. Tak jsem si řekl, že když budou mít na papíře od českého doktora, který s dětmi pracuje, napsáno něco, co má vyzkoušené a co přečetlo dalších asi patnáct poradců, tak si myslím, že se tím do jisté míry mohou řídit. Určitě dítěti neublíží a naopak mu udělají dobře.
Besedu moderovala: Sandra Procházková
Nejlepší příklad je teplota. Má-li člověk teplotu a potřebuje jít do práce, tak si vezme nějaký lék, ono se to zlepší a může fungovat. Dáme-li lék dětem při teplotě okolo 38 °C, teplota se sníží, ale je to nepříznivé, protože při teplotě 38 °C a vyšší se viry i bakterie v organismu množí mnohem méně. Je tedy výhodné teplotu do 38 °C ponechat.
Kolik je případů, kdy babská rada může způsobit velký problém?
V léčbě kteréhokoliv onemocnění, o kterém je zmínka v knize, vždy začínáme radami přírodními. To je naprostý základ, vůbec se toho nezříkám. Nicméně je několik mýtů a jedním z nejhorších je ten, kdy dětem podáváme při zvracení a průjmu hořký čaj. Dítě se z toho dostává mnohem déle, než když mu dáme sladký čaj, ten vůbec nevadí.
Co bylo vaším cílem, aby kniha přinesla rodičům?
Nechtěl jsem vůbec suplovat práci praktických dětských lékařů. Naopak si myslím, že je ideální, když dítě vidí jeho lékař, ale jsou chvíle, kdy lékař není přítomen. Jsou to víkendy, večery, kdy rodiče tápou. Podívají se na internet, kde mají sto rad, mnohdy protichůdných. Jsou z toho naprosto zmatení. Tak jsem si řekl, že když budou mít na papíře od českého doktora, který s dětmi pracuje, napsáno něco, co má vyzkoušené a co přečetlo dalších asi patnáct poradců, tak si myslím, že se tím do jisté míry mohou řídit. Určitě dítěti neublíží a naopak mu udělají dobře.
Besedu moderovala: Sandra Procházková
