Vyrážíte do Říma, Neapole, Tivoli, na Vesuv či jiná místa v blízkosti Věčného města? Jak to bude probíhat na letišti? Co si s sebou můžete vzít do kabinového zavazadla? Jaké památky navštívíte? Co byste měli ochutnat ze specialit místní kuchyně?
Průvodkyně Barbora Šupíková si pro vás připravila praktické rady na cestu, informace ze zákulisí zájezdů do Itálie i další zajímavé tipy.
Barbora Šupíková říká: „Ráda poznávám nová místa, lidi a jejich zvyky v různých koutech světa. Itálie mě ovšem nadchla natolik, že se italianistice věnuji i v rámci svých studií na Univerzitě Karlově. Ideální zájezd by měl být takový, aby z něj cestující měli dobrý pocit, aby na něm něco nového poznali, prožili, vyzkoušeli, ochutnali… a dobrý průvodce by jim toto měl umět zprostředkovat. Věřím, že k tomu, abych mohla být dobrou průvodkyní, mi pomáhají i několikaleté průvodcovské zkušenosti na různých typech zájezdů, nejen do Itálie.“
Čemu je třeba před odjezdem věnovat zvláštní přípravu?
Určitě stojí za to si ověřit počasí. Druhá věc, které je vhodné věnovat před odjezdem přípravu, je dobrý výběr spolucestujícího. Špatný spolucestující vám cestu může zkazit více než špatné počasí.
V knize je i kapitola, která se věnuje tomu, s kým cestovat. Už jste to nakousla, ale jaká je varianta, když člověk cestuje sám? Je to problematičtější?
Já sama moc často necestuju. Raději jezdím s někým. V Evropě nevidím žádný problém, když žena cestuje sama. Ženy jsou v mnoha směrech ohroženější než muži, ale pokud se dodržují určité zásady, tak v tom nevidím žádný problém.
Jaký je váš vztah k jiným cestopisům?
Manžel mi říkal, že pokud se mě na to budete ptát, tak nemám raději odpovídat. Já nemám cestopisy ráda, mám raději dokumenty. Když vidím dokumentární film, tak mi nikdo necpe svůj názor, pouze mi předává fakta. Nestojím o ničí pocity, chci tam jet sama a mít své pocity.
Máte něco, co nevynecháte na žádném místě, kde jezdíte?
Mám, jsou to hřbitovy. Nemusí to být žádný slavný hřbitov, klidně i venkovský hřbitůvek a já se tam jdu podívat. Hřbitovy jsou super a navíc vypovídají o těch lidech a o té konkrétní zemi.
Proč nezavrhovat pobytové zájezdy?
Vždycky to máte takové, jaké si to uděláte. Nic člověku nebrání, aby ten pobytový zájezd využil jako odrazový můstek k cestování a celou dobu si děláte, co chcete a program si uděláte sami.
Co se vyplatí dodržovat při cestování?
Aby člověk skutečně dělal to, co jej těší a pokud chcete na dovolené jen ležet v posteli a pak chodit na procházky, tak to tak dělejte. Když jedete do nějakého města, kde jsou významné památky a vás to nebaví, tak tam prostě nechoďte. Do ničeho se nenuťte. A pak se vyplatí zpomalit a nic neřešit. Lidé chtějí třeba stihnout strašně moc věcí a pak jsou unavení a podobně. Tohle jsou pro mě takové dvě zásady, ale každý člověk je jiný a každého baví něco jiného.
Kniha se čte úplně sama. Vznikala stejně lehce?
Toto je moje šestá kniha. Toto beru jako v podstatě knihu pro radost, takže naproti těm předešlým se to psalo skoro samo.
Mohla byste nám vysvětlit, co znamená teorie vzteklého planktonu, což se i objevuje v knize?
Nechci. Myslím, že si to každý čtenář musí přečíst sám.
Teď se podíváme na typy cestovatelů, kteří jsou workoholici a nedokážou se odlepit od svých pracovních povinností. Co na tento typ říkáte vy?
Ono strašně záleží, jakou máte práci. Někde to provozně prostě nejde. Manžel většinou stráví hodinku ráno a hodinku večer vyřizováním nějakých záležitostí a zbytek tráví se mnou.
Jak určit počet lidí, se kterými vyrazit na cesty? Kdy už je to nepraktické?
Otázce počtu také věnuji jednu kapitolu. Cestovat sám může být někdy výhodné, například když máte nějaký bizardní koníček. Jinak nemám ráda skupiny, což je pro mě pět a více lidí. Těžce se domluvíte na aktivitách, na dopravě, na ubytování. Vše má ale své výhody a nevýhody.
Jedna z kapitol je také o cestování a autech. Mohli bychom něco zmínit, co si lidé myslí, že bez auta nejde?
Já jsem nemotorista, ale není to tak, že bych auta nesnášela. Je poměrně hodně míst, kde člověk to auto nepotřebuje. Proč je ježdění hromadnou dopravou bez auta fajn? Přináší vám to ty zážitky, zažíváte situace, které byste v autě nezažili. Druhá věc, kterou si lidé neuvědomují, je to, že auto je poměrně nízké a nejde nic vidět. Jste stresovaní, že musíte pořád něco hlídat, řešit parkování a podobně. Cestování autem je super, ale cestování bez auta má také své výhody. Kniha je koncipovaná do devíti kapitol, každá se věnuje praktickému problému cestování. Jsou zde 4 mezikapitoly, kdy se například jedna z mezikapitol týká záchodů.
Jak se na svých cestách dorozumíváte? Předpokládám, že pravděpodobně anglicky, ale jak jste to zvládla například v Indii?
Tak v Indii sice ti obyčejní lidé moc anglicky neumí, ale ochotně si s vámi anglicky povídají. Ono obecně na cestách zjistíte, že moc nepotřebujete nějakou hodně dobrou jazykovou vybavenost.
Co byste nám poradila, když se vám během cest ztratí zavazadlo?
Já o tom nerada mluví, protože se mi to nikdy nestalo a mám obavu, že když o tom budu mluvit, tak bych to mohl a přivolat. S tím, že by se vám nenávratně ztratilo zavazadlo, s tím jsem se v mém okruhu nikdy nesetkala, takže to asi není zcela běžné a nenechala bych se tím znervózňovat.
Správa cookies
Webové stránky používají k poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklam soubory cookie. Využíváním našich služeb souhlasíte s používáním cookies.
