Třetí kniha o Beskydech s názvem BESKYDY DNY VŠEDNÍ I SVÁTEČNÍ navazuje na dvě předcházející, pojednávající o hmotné kultuře obyvatel Beskyd v dějinném procesu osídlování podhůří a hor (Stavby a život v nich z r. 2011 a Zdroj práce a obživy z r. 2012).

Nyní čtenářům předkládáme tematiku nejobtížněji sdělitelnou, pohledy do duchovní kultury rodin, jejich skupin i jednotlivců.

Málokde v Evropě bychom našli tak složité kulturní vztahy mezi obyvateli jednotlivých částí pohoří jako v Beskydech, na území styku a prolínání tří příbuzných národů Čechů, Poláků a Slováků, za jejichž osudy stály dějiny pohraničních politických zájmů tří států. Píšeme-li o lidové kultuře, neznamená to, že se omezujeme jen na rodiny živící se vlastní zemědělskou produkcí a žijící na horských pasekách. Zajímají nás všechny vrstvy obyvatelstva, ale chceme čtenářům představit především ty, které byly nositeli kulturní tradice vzniklé a rozvíjející se v jednotlivých částech pohoří a lišící se od regionů okolních.

Úvodní kapitola v této knize objasňuje, jak probíhal proces od lidového oděvu ke kroji demonstrujícímu krajové odlišnosti.
Další kapitoly se věnují rodinným zvykům a výkladu obyčejů uplatňovaných v ročním cyklu a v souvislosti s náboženskými projevy obyvatel v exkurzu o poutích. Kapitoly pojednávající o lidovém umění nabízejí syntézu výtvarných projevů v řezbářských dílech a výtvarná kultura pojednává o vrstvách umění v malířských projevech a srovnává insitní malbu s dílem profesionálních výtvarných umělců.
Poslední kapitola představuje lidovou hudební kulturu v závislosti na genezi nástrojů a především jednotlivých osobností přispívajících svým talentem k obohacení neustále proměnlivé tradice.
Nedílnou součástí textu jsou fotografie a grafiky čítající 480 ks ilustrací dokumentujících podstatné stránky života v Beskydech, pořizované od poloviny 19. století do současnosti.