Sigismund Bouška (1867–1942) zůstával mnoho let zcela neprávem stranou hlubšího zájmu badatelů i širší veřejnosti. Splacením tohoto dluhu se stává publikace Petra Bergmanna, který s erudicí osvětluje Bouškovy životní osudy a čtivým způsobem přibližuje mnohovrstevnaté dílo jednoho z vůdčích představitelů Katolické moderny. Představuje Boušku nejen jako básníka, spisovatele, malíře, grafika, literárního a výtvarného kritika, ale také jako vášnivého obdivovatele japonských dřevorytů a obětavého kněze. Bergmann díky svému mnohaletému sběratelskému úsilí vybavil knihu více než bohatým obrazovým doprovodem, zahrnujícím také díla a úryvky z korespondence Bouškových souputníků i přátel, jakými byli například Josef Váchal, František Bílek, F. X. Šalda, Růžena Svobodová, Zdenka Braunerová či Arnold Koblitz.