V létě roku 1716 byl cornwallský plavčík Thomas Pellow spolu s jednapadesáti svými druhy zajat na moři berberskými korzáry. Fanatičtí muslimští otrokáři se zmocňovali tisíců Evropanů pro velké trhy s otroky v Alžíru, v Tunisu a v marockém Salé. Byli smýkáni, poháněni a štváni všemi způsoby a nakonec prodáni v dražbě tomu, kdo nabídl nejvíce. Pellowa a jeho druhy z lodi koupil despotický marocký sultán, který budoval rozlehlý císařský palác rozkoše, celý postavený prací křesťanských otroků. Thomas Pellow byl důvtipný, houževnatý a bystrý, takže byl vybrán za osobního sultánova otroka a stal se jedním z těch mála šťastných, kdo přežili, aby mohli vyprávět.