Mor, který Evropu postihl v letech 1346 až 1350, byl jednou z největších katastrof v dějinách Západu. Padla mu za oběť zhruba třetina obyvatelstva. Klaus Bergdolt se zabývá nejprve epidemiemi antiky a raného středověku a lékařskou problematikou moru, a posléze na základě poutavých svědectví soudobých kronikářů líčí každodenní život za moru, zabývá se průvodními jevy černé smrti, jako byly průvody flagelantů a pogromy, a vlivem moru na hospodářskou a společenskou strukturu evropských zemí. V závěru se zaměřuje na vliv moru na umění a literaturu pozdního středověku.