Hostem besedy s autorem detektivního románu Ještě není konec Michala Sýkory byla na veletrhu Svět knihy herečka Klára Melíšková, představitelka komisařky Výrové, protagonistka autorova detektivního příběhu.
(vlevo Klára Melíšková, uprostřed Michal Sýkora)
Nakladatelství HOST oslovilo Michala Sýkoru a začalo vydávat jeho knihy.
Jsou tři, poslední se v seriálové podobě neobjevila.
Michal Sýkora:
Pokud jde o Ještě není konec, tak doufám, že tento román se bude natáčet, už je napsaný scénář a dokonce je už vybraný režisér. V tuto chvíli se čeká na to, zda Česká televize zváží, že bude cyklus pokračovat. Pokud jde o Pět mrtvých psů, pořád to ještě nemám hotovo, stále s tím nejsem spokojen. Nečekal, že to Hřebejk natočí dříve, než bude kniha. Já jsem se snažil paralelně s natáčením román dopsat, ale nepodařilo se mi to. Ve chvílích zoufalství, kdy jsem opravdu nevěděl, co s tím mám dál dělat, tak jako cenu útěchy jsem dopsal detektivku, která je v tuto chvíli třetí v románovém cyklu Pět mrtvých psů. Pro televizi jsme ještě s Petrem Jarchovským připravili pátou sérii.
Stala se mi taková věc při paní románu Ještě není konec, která mi nedošla při psaní, ale až ve chvíli, kdy jsem si přečetl román jako celek. Tam se Marie Výrová hodně promění. Trochu jsem ji posunul. Klára Melíšková hraje Marii tak dobře, že jsem si představoval, jak by mluvila, představoval jsem si její dikci a Marie Výrová je tentokrát dynamičtější a akčnější. Já jsem jsi ji představoval tak trochu jako českého Colomba a ona nakonec využívá toho, že ji muži podceňují jako ženu a často se staví do role, že je lehce natvrdlá, aby zmátla svého nepřítele. Takže jsem vlastně postavu Marie Výrové posunul podle toho, jak Klára Melíšková hraje.
Ve všech románech je komisařka Výrová nazývána Velkou Sovou. Objevila se tato přezdívka i ve filmu?
Klára Melíšková: Tak tohle mi nikdo neřekl.
Ještě není konec je historická detektivka, kde Marie Výrová řeší 25 let starou vraždu. Dostane se k dávnému případu, který už je dávno vyřešený. Ona má ale pocit, že tehdejší vyšetřování nebylo úplně v pořádku, že bylo provedeno ledabyle, velice rychle. Komisařka se rozhodne ve svém volnu přijít tomuto případu na kloub. Jedná se o vraždu malého dítěte...
Chtěl jsem udělat všechno proto, abych ve svých detektivkách neměl žádného drsného policajta. V románech je Marie Výrová starší než v televizních adaptacíh, je jí 55 let. Volba ženské protagonistky byla vlastně mou obranou, abych nesklouzl k nechtěné, trapné směšnosti tím, že vytvořím drsného policajta.
Jak se dostal do románu Bob Dylan (komisařka je jeho fanynkou)?
Každý velký detektiv má mít svoji libůstku, nějakou zvláštnost. A já jsem měl rád detektivky Colina Destera s postavou..., který poslouchá Richarda Wagnera a já poslouchám Boba Dylana, tak jsem ho do románu dal.
Klára Melíšková o natáčení
Musím říct, že všechny série s Honzou Hřebejkem i Viktorem Vitoušem byly krásným setkáním. U Mordých stínů jsme trávili v Olomouci přes léto asi tři týdny a postupně jsme se při natáčení druhé a třetí série všichni sbližovali - s Standou Majerem Mirkem Krobotem, Terezkou Voříškovou.
Když jsem se dozvěděla, že si mě do Případu pro exorcistu vybral Honza Hřebek, že budu hrát komisařku Výrovou, tak jsem byla nadšená. Říkala jsem si, že se mi konečně splnil sen, budu si moct zahrát komisařku. Co se týká textu, tak já na to potřebuju hodně času, takže jsem se text učila čtvrt roku dopředu, abych první natáčecí den uměla první scénáře nazpaměť. Abych si mohla užívat to hraní a soustředti se na herce. Poznala jsem spoustu kolegů z oblastních divadel. Bylo to krásné a těším se na další natáčení.
Když jsem začala číst scénář k první sérii, tak jsem to četla na jeden zátah asi do čtyř do rána. Nemohla jsem se od toho odtrhnout, protože jsem netušila (když detektivka není dobrá, tak tušíte, kdo to udlělal), kdo je pachatelem. Nevěděla jsem to až do poslední chvíle. A řekla jsem si, že je to skvělé a že to chci dělat.
Když jsi psal detektivku z Olomouce, neměl jsi určité svírání, jestli to dobře dopadne? Olomouc je krásná metropole, ale není to zrovna prostředí, které by zrovna nabízelo detektivní příběhy. Co ty na to?
Michal Sýkora:
Já jsem příznivec britských detektivek a ty jsou zasazené do nějakého konkrétního prostředí, se kterým se tam pracuje. A já když jsem začal psát Exorcistu, tak Olomouc mi z toho vyšla automaticky proto, že to bylo místo, které znám. Jsem olomoucký rodák, to prostředí mám zažité a potřeboval jsem s tím pracovat. Kdybych byl Brňák, tak by se příběhy odehrávaly v Brně,
Text a foto:Kateřina Žídková
