Kdo je dnes největší sportovní celebritou světa? No přece CRISTIANO RONALDO, fotbalista Realu Madrid, to ví dnes pomalu každý kluk. A obyčejným chlapcem, dokonce velmi chudým, byl kdysi i hrdina nové knížky Petra Čermáka.Autor na portugalské Madeiře i na Zeleném ostrově pátrá po prvních krůčcích fotbalového génia a pak o něm napíše: „V rodné ulici Quinta do Falcao ve Funchalu procházím plácek, kde už jako tříletý kopal do balonu. A tady si uvědomuji, že Cristiano nejen žije svůj sen, ale také si ho tvrdě odpracovává.“ Právě tam, ve čtvrti Santo Antonio, kde je maličký Ronaldo ve stejnojmenném kostele pokřtěn, se rodí veliký sen a Cristiano za ním neúprosně jde a probudí se z něj až ve chvíli, když později vysloví: „Chci být nejlepší, zapsat se do historie fotbalu. Mám fantastické zaměstnání. Je požehnáním, protože můžu dělat to, co mám nejraději.“
ŽIJU SI SVŮJ SEN A NIKDY SE Z NĚHO NECHCI PROBUDIT
Ano, Ronaldo skutečně postupně stoupá k fotbalovému Olympu, kde vládnou Pelé, Maradona, Di Stéfano, Cruijff. Základem naplnění takového snu je skvělé zázemí v rodině, jíž vždy vládla fotbalová máma Mária Dolores, a pak má Cristiano jako osmnáctiletý hráč Sportingu Lisabon doslovné štěstí.
Do Manchesteru United jej vybere sám Sir Alex Ferguson. Se svým velkým učitelem společně vyhrají v roce 2008 Champions League v památném finále proti Chelsea a tři anglické tituly (2007-2009). Ronaldo jako hráč Red Devils získá v roce 2008 svůj první Zlatý míč. Druhý obdrží už jako nejzářivější hvězda Realu Madrid a mistr Španělska. V lednu 2014 při celebraci v curyšské opeře s dojetím řekne: „Neexistují slova, kterými bych popsal tento okamžik. První zisk Zlatého míče za rok 2008, to bylo něco velkého. Ale teď to pro mě bylo o mnohem hlubších emocích, protože jsem cenu přebíral s mojí matkou a synem. Když jsem ji zahlédl, jak pláče, snažil jsem se kontrolovat, ale slzy jsem také neudržel. Jestli jsem vyhrál zaslouženě? Lidé pro mě hlasovali, tak asi ano. Každopádně Messi a Ribéry by si tuto cenu zasloužili také. Vyhrál jsem však já. Jsem opravdu nesmírně
šťastný.“
Jméno fenomenálního plejera nese také českou stopu. Z našich hvězd byl Cristianovi nejblíže Tomáš Ujfaluši. Jako hráč Atlétika Madrid bydlel nedaleko a také nejčastěji proti němu nastupoval, ať už ve španělské La Lize anebo v dresu české reprezentace. Tomáš nad Cristianem nikdy nezvítězil, naopak – častokrát byl nucen pouze sledovat, jak Portugalec jeho mužstvu střílí góly. „Je ohromně nebezpečný, stačí mu minimum místa, a když se rozeběhne, je zle. Má stejnou rychlost s míčem jako bez něj, což je mimořádná a nevídaná přednost.“
„Ujfi“, „Jankul“ ani „Čechíno“ Ronalda nezastaví na EURO 2008, kdy podlehneme Portugalcům 1:3 a Cristiano jeden gól dá a další dva vypracuje. „Na něj nic neplatí, jen dobře bránit,“ řekne
Petr Čech, gólman Chelsea, jemuž Ronaldo jako hráč Manchesteru United vstřelil gól hlavou ve finále Ligy mistrů v roce 2008. Petr mu sice v rozstřelu chytne penaltu, ale z ušatého poháru se tenkrát v Moskvě raduje Cristiano a jeho Rudí ďáblové. „Má úplně všechno. Skvělou techniku, neuvěřitelnou rychlost, a tím pádem se brání velmi těžko,“ ví tehdejší levý obránce reprezentace
a AC Milán.
Tajemství gigantického úspěchu chlapce z chudinské čtvrti je prosté: neobyčejný talent a úžasná pracovitost, neutuchající touha být vždy nejlepší a vyhrávat trofeje a také bouřlivé a vítězné srdce. Cristiano navíc dnes není společně s Lionelem Messim jen nejlepším fotbalistou planety, ale pro mladé generace představuje také symbol životního stylu. Lze bez nadsázky říci, že se stal ve fotbale po Davidovi Beckhamovi novou ikonou a že v současnosti platí za nejvýznamnější sportovní celebritu světa. A tak se společně s autorem začtěme do příběhu chlapce, který žije svůj splněný sen a stoupá k Legendě jménem Cristiano Ronaldo.
Text: Petr Čermák
