Císař zemřel násilnou smrtí a post nejvyššího muže v císařství je osamocený. Netesaný trůn je prázdný. I když mnozí truchlí, ve stínech se začínají objevovat touhy jednotlivců na toto místo usednout. Nepřátelé číhají tiše a neznatelně, pomalu splétají pasti pro tři lidi – tři císařovy děti, které jako jediné stojí v přímé cestě k trůnu. Pokud se jim podaří je odstranit, celý svět bude spět k nejtemnějšímu období…Nad říší se smráká. Hlavní město se utápí ve zmatku a zármutku, avšak dědic trůnu Kaden se nachází několik set mil v horách, daleko od machinace a politické hry oplétající se kolem Netesaného trůnu, aby se naučil vnitřnímu klidu. Na přání otce odešel k shinům, kněžím žijícím asketickým životem, vyznávající Prázdného boha s jasným cílem: dosáhnout vaniate, naprostého oproštění od všech lidských emocí. Osm let je dlouhá doba a i za tak dlouhou dobu Kadenovi není pořád jasné, proč musí duševního klidu vlastně dosáhnout. Sotva však začne dělat velké pokroky, v horách se objeví skryté nebezpečí – nepřítel tak vražedný, že po sobě zanechává roztrhaný dobytek bez mozku. Poklidný život shinů je najednou v ohrožení, stejně jako Kaden samotný. Mohlo by to znamenat, že jeho poloha byla po tak dlouhé době prozrazena a jeho život je v opravdovém ohrožení?
Zatímco se Kaden snaží dosáhnout vaniate, Valyn má mnohem větší problémy. Jeho pobyt u kettralů, elitních vojáků říše, probíhá mnohem drastičtěji, než předpokládal. Na zranění, vyčerpání a krutý přístup učitelů si zvykl už dávno, ovšem vše se změní, když se v jeho životě objeví jeden muž – osoba, která ho varuje před spiknutím proti celé císařské rodině. Varování dostane na vážnosti v okamžiku, kdy se Valynovi stane několik „nehod“, které až moc zavání cizím přičiněním. V tu chvíli se potvrdí Valynovy nejtemnější noční můry. K tomu se ve městě začnou objevovat podivné vraždy, jasně ukazující, že nikde už není bezpečno. Osm let přežíval, ale bude moci stát proti nepříteli schovávajícím ve stínu, o kterém neví zhola nic a ohrožuje i dokonce jeho nejbližší?
Císařova dcera Adare, která je jako jediná přítomna v srdci říše a na přání zesnulého otce vykonávající jako jediná žena pozici ministryně financí, má ovšem úplně jiné problémy. Celá říše se otřásá v základech, ale jejím cílem není nic jiného, než předvést před spravedlnost vraha jejího otce. Ví, že její pozice je momentálně křehká a jakákoli chyba může zničit nejen důstojnost, ale taktéž poškodit celý císařský rod. Pokud se nechá zaslepit emocemi, mohla by přehlédnout drobné nitky lží, za které tahají všichni kolem ní. Stačí jedna nepozornost a dcera císaře, ba dokonce celý jeho rod, bude pouhou vzpomínkou.
V hlavě mu vytanula poslední kapitola Hendranovy Taktiky: Plánuj, jak chceš, ale pamatuj: válka je chaos a v jistém okamžiku musí každý voják hodit kostkami. Tenhle starý velitel letky musel něčemu rozumět – prý umřel v posteli v osmdesáti čtyřech letech. Samozřejmě, nikdo se nepokoušel vymazat celou jeho ’Shaelem zplozenou rodinu z povrchu země.
Svět Císařových čepelí se zmítá v nepokojích. Už od okamžiku otevření knihy vás autor hodí do místa, které sužují intriky, krvavé boje a nepřítel schovávající se ve stínu – jakmile se objeví první smrt nějaké postavy, je jasné, že pozornost každého čtenáře se upne nejen na děj, ale taktéž prostředí samotného příběhu. Do kontrastu se zabíjením, bojovými scénami a okamžiky, při kterých tuhne krev v žilách, je totiž postaven velice příjemně načrtnutý svět žijícím vlastním životem a s každou stránkou se pomalu vyvíjejícím. Brian Staveley díky třem dějovým liniím pokrývá velkou plochu – Kaden nás seznamuje s duchovním životem a skrytým nepřítelem; Adare s politickou hrou; Valyn s profesionálními kettraly. Každá z postav tím pádem pomalu skládá mozaiku jednoho velkého stínu nad císařskou rodinou a postupně odkrývá informace potřebné pro pochopení celého příběhu. Drobnosti hrají důležitou roli, čímž svět dostává nové rozměry a velice jasně čtenářům ukazuje, že za hranicemi stránek se odehrává něco velkého. Něco, co přesahuje dosavadní, možná trochu pomalejší, rozjezd o zaplnění Netesaného trůnu.
Začne se opravdu pomalu. Císařovy čepele mají chvályhodný prolog, ve kterém autor slibuje cosi krvavého a nebezpečného – to vše v procesu knihy splní. Naděje, že se bude jednat o příběh o plný soubojů a intrik, se potvrdí. Avšak jakmile se překoušete přes první kapitoly a vrhnete se do víru děje, tak si uvědomíte, že rozjezd je vše, jenom ne prudký a tak úplně splňující požadavky z prologu. Problém je totiž ten, že než se dostanete do bodu, kdy jsou nervy napnuté jak kšandy, tak to trvá dlouho. Brian Staveley si někdy dává až moc na čas a natahuje příběh, ať už kvůli předávání informací, či kvůli tomu, aby nás pořádně seznámil s psychikou všech zmíněných tří hrdinů. Výsledek je tedy takový, že děj je jako na horské dráze; některé z událostí uběhnou rychleji než ty jiné a cesta k nim je někdy… dlouhá. Autor si libuje v dlouhých scénách plných zajímavých dialogů a filosofických myšlenek, čímž příběh někdy stagnuje. Důležité je si i dávat pozor na jednotlivé zvraty a odhalení, neboť pokud se řadíte mezi zkušenější čtenáře, během čtení začnete tušit jednotlivé střípky příběhu, čímž pro vás skutečné objasnění situace nemusí být tak srdcervoucí, jak mohl autor zamýšlet.
Dalším nejvýraznějším symbolem po samotném světě jsou postavy tří dědiců. Každý z nich zastává jinou pozici a tím pádem nás seznamuje s různými odvětvími. Nepříznivci císařské politiky si přijdou na své, neboť pro linii z pohledu Adare nezbylo moc místa – vše se tedy výhradně točí mezi Kadenem a Valynem, nejhlavnějšími protagonisty knihy. Přesto je zvláštní, že právě Adare, ministryně financí a prvorozená dcera císaře, trpí problémy se sebeovládáním a tím pádem si zahrává s velkými problémy. V důsledku afektu dělá věci, které by dělat neměla, a přesto se diví, že vyvolává nepříznivé reakce. Každý z hrdinů je sice poměrně mladý, ale to nemění nic na tom, že všechny tři postavy se řadí do početné skupiny hrdinů, kteří konají hloupá rozhodnutí z jasného důvodu – aby se z nich mohli ponaučit a rozvíjet tak svou osobnost, která je na začátku poměrně prostá. Pokud nepřijde ponaučení, přijdou výčitky svědomí. Císařovy čepele jsou přesto dílem, kde se mísí dobro se zlem, a v průběhu vývoje postav si uvědomíte, jak tenká je hranice mezi dobrem a zlem.
Muž, který stále bojuje včerejší bitvu, vždycky prohraje s tím, který bojuje zítřejší.
Sáhnout po Císařových čepelích se ve výsledku bude vždycky jevit jako správná volba. Už na začátku jde poznat, že Brian Staveley vytvořil na stránkách knihy něco originálního a neobvyklého. Svět je rozmanitý, má vlastní univerzální kulturu a – jak to tak už bývá – nějakého toho tajemného nepřítele, který vystrkuje růžky čím dál víc. Příběh podávaný ze tří různých pohledů císařových dětí, kdy každé z nich má vlastní problémy a Bůh ví, zda se vůbec někdy sejdou a zaplní prázdné místo na trůnu, je plný detailů a zvláštností dodávající knize neobvyklou fantasy patinu. Příběh ovšem někdy stagnuje a i když se mohou jevit myšlenky hrdinů spíše tíživé, uvidíte, že na konci se dostaví onen pocit, že čas strávený nad počátkem této epické trilogie byl opravdu investován správně.
Autor: Filip Faja
