Kniha B. Žárského Dal jméno divadlu je profilem nejenom významné osobnosti na „prknech“ divadelních i jiných, ale celé jedné éry kulturního života ostravského. Od roku 1923 do začátku padesátých let 20. století patřil herec a režisér Jiří Myron (vl. jm. Bohumil Prošek) k hybatelům kulturního života města na jevišti, v zákulisí, v kavárnách i výtvarných salonech. Kniha je tak mimo jiné připomínkou toho, že Ostrava vždy patřila ke kulturním centrům, na což se někdy rádo zapomíná.
Prostřednictvím osudů J. Myrona, prvního laureáta Ceny města Ostravy, představuje jak mnohé další postavy a postavičky typické pro umělecký kvas doby, tak vývoj Národního divadla moravskoslezského s akcentem na scénu Národního domu, dnes po prvním herci a chvíli také řediteli, pojmenovanou. Čtenáře dostane na místa a na setkání, která tvořila kulturní podhoubí pro další generace. Přiblíží mu málo známé osudy umělců, divadelní scény i města, které je dnes už o tolik jiné. A to vše lehkou, zábavnou formou a množstvím archivních fotografií v reprezentativní grafice. A až se po jejím přečtení vydá na další premiéru nové činohry nebo nového muzikálu, možná na něj dýchne i nová atmosféra místa, o kterém si myslí, že ho dobře zná. Nejen proto, že půjde „po stopách“ mistra, jehož jméno tento kulturní stánek po právu nese.
