Píše se rok 1739. Elize Lucasové je pouhých šestnáct, když ji otec pověří správou tří rodinných plantáží v Jižní Karolíně, zámořské kolonii britského krále Jiřího II. Poté odpluje bojovat za slávu Koruny a jeho opuštěná choť si nepřeje nic jiného než vrátit se do Anglie. Přičinlivá dcera se sice hospodaření ujme nehledě na překážky, jenže osud podle všeho kráčí matčinu přání vstříc. Eliza záhy čelí hrozbě, že Lucasovi přijdou o všechno, avšak odmítne se vzdát.
Sotva se dívka dozví, kolik Francouzi platí za indigové barvivo, nabude přesvědčení, že právě jeho produkce je klíčem k záchraně. Okolí ale jejímu snu nevěří, v pěstování původně západoafrické rostliny se žádný běloch nevyzná a vzpurná otrokyně se s ní o taje výroby úchvatně modré barvy odmítá podělit. Hrdinka zjišťuje, že jejími spojenci v bitvě o čas jsou jen starý zahradník ze sousedství, šťastně ženatý právník z města a černošský mladík, s nímž Eliza uzavře neslýchanou dohodu. On ji naučí indigo zpracovávat a ona jeho druhy – navzdory dobovým zákonům – naučí číst.
Natasha Boydová oživila skutečný příběh dámy, která nemálo přispěla k emancipaci budoucích Spojených států. Na základě archivních materiálů i osobní korespondence román osvětluje jak poměry panující na tehdejším Jihu, vyznačující se bezprávím vůči ženám i otrokům, tak Elizin vnitřní život. Život provázený podlými intrikami, mužskou nadřazeností, zakázaným vztahem – a především ohromnou odvahou.