Do světa filmu bývalou manekýnku a fotomodelku Adinu Mandlovou uvedl Hugo Haas, který byl jistou dobu jejím intimním přítelem. Zprvu byla obsazována do rolí mondén a zhýčkaných slečen, postupně se vypracovala v dobrou představitelku charakterních rolí. V roce 1942 přijala nabídku hrát v německém filmu. V Berlíně se stýkala s umělci a také nacistickými prominenty včetně Goebbelse. Současně se v Čechách šířila fáma, že je milenkou K. H. Franka. Již od roku 1939 zkoušela Mandlová štěstí i jako divadelní herečka. V roce 1943 využila svých styků s Němci při jednání o znovuotevření Vinohradského divadla, obsazeného německými filmaři. Svou dráhu české divadelní herečky zakončila v roce 1944 titulní rolí Schillerovy Marie Stuartovny. Poté nacisté divadla uzavřeli. Květnu 1945 byla zatčena, vyšetřována a nakonec bez soudu propuštěna. Ještě před rokem 1948 sňatkem získala britské státní občanství a odešla do Velké Británie. Návrat k filmu se jí již nepodařil. Začátkem 60. let se poprvé vrátila na krátký čas do Československa. V roce 1966 s ní jednalo vedení Hudebního divadla v Karlíně o hostování v titulní roli muzikálu Hello, Dolly!, ačkoliv začala v divadle zkoušet, z hostování na zásah komunistických orgánů sešlo. Mandlová se pak stáhla do soukromí a usadila se na Maltě. Sepsala zde vzpomínky Dneska už se tomu směju.Tento dokument vypovídá nejen o ní, ale i o době, o hereckém prostředí a povaze národa. Publikace je doplněna mnoha nikdy nepublikovanými obrazovými materiály.