Je neuvěřitelně paličatá, mluví jako dlaždič a nejspíš trpí Aspergerovým syndromem. Jmenuje se Alice Šíma, vyrostla v Izraeli a patří k nejlepším šachistkám na světě. Do Vlčí Úpice přijela sehrát životní turnaj, ale všechno dopadlo jinak. Kdo mohl tušit, že zakopne o mrtvolu místní starostky a začne fušovat policistům do řemesla?
Česká spisovatelka Irena Obermannová (1962) se proslavila zejména jako autorka románů pro ženy. Po studiích dramaturgie a scénáristiky působila v České televizi a na Nově, kde se podílela na řadě úspěšných seriálů. Její knihy se prodávají i v zahraničí a například román Deník šílené manželky se dočkal filmového zpracování. Dobré duše jsou experimentem v žánru detektivky a nutno podotknout, že experimentem nadmíru povedeným.
Česká spisovatelka Irena Obermannová (1962) se proslavila zejména jako autorka románů pro ženy. Po studiích dramaturgie a scénáristiky působila v České televizi a na Nově, kde se podílela na řadě úspěšných seriálů. Její knihy se prodávají i v zahraničí a například román Deník šílené manželky se dočkal filmového zpracování. Dobré duše jsou experimentem v žánru detektivky a nutno podotknout, že experimentem nadmíru povedeným.Obermannová zvolila klasickou detektivku – hádanku, kterou kdysi dovedla k dokonalosti Angličanka Agatha Christie a na kterou si troufne jen málokterý autor. Obermannová zariskovala a risk se vyplatil. Dobré duše mají všechno, co má mít klasická detektivka a navíc jsou okořeněné černým humorem a typickým českým maloměšťáctvím. Vezměme to popořadě. Klasická hádanka vyžaduje excentrického Velkého detektiva a jeho pomocníka. Dobré duše v první osobě vypráví Alice Šíma, která je už na první pohled „jiná“. Alice vidí svět jako partii šachu, a i když je v jistém ohledu geniální, nad jejími projevy zůstává rozum stát.
Roli Watsona zde získal dívčin trenér Jonáš, jehož hlavním úkolem je chránit ji před sebou samou. Vztah těchhle dvou je obestřený tajemstvím, a pokud vás zajímají detaily, musíte si počkat na závěrečné vysvětlovací scény. Příběh se odehrává v kulisách malého města a zřejmě nebudu jediná, kdo si vzpomene na vesnické detektivky se slečnou Marplovou. Alice se pohybuje ve velkém světě i díky penězům po své matce supermodelce a do Vlčí Úpice přijíždí pouze na naléhání svého trenéra. Místo toho, aby se zúčastnila šachového turnaje, je proti své vůli vtažená do žabomyších válek místních.
První vražda na sebe nenechá dlouho čekat a Alice doslova zakopne o mrtvolu úpické starostky. Ačkoliv policie považuje Alici za totálního outsidera, žánr vyžaduje, aby nad oficiálními vyšetřovateli triumfovala svými brilantními dedukcemi. Čtenář má k dispozici všechny stopy k vyřešení zločinu, ale Obermannová je skvělá manipulátorka a rozhodně vás nenechá, abyste jí viděli do karet. Stále je o několik kroků před vámi, a i když si budete myslet, že jste vymysleli brilantní hypotézu, věřte mi, že vás má tam, kde vás chtěla mít.
Celý příběh dýchá neuvěřitelnou člověčinou a pochopením pro všechny lidské slabůstky. Alice není žádná heroická postava, ale mile potrhlá dívka s pěkně nabroušeným jazýčkem a nepochopitelným chováním. Celá kniha je napsaná s nadhledem a sebeironií. Možná že není tak napínavá jako nejznámější romány Agathy Christie, ale o to víc se budete bavit. Dobré duše jsou pohodové čtení, které ocení všichni milovníci žánru.
Ačkoliv to v knize není řečeno a příběh to nevyžaduje, doufám, že autorka napíše volné pokračování. Přiznám se, že jsem si na její Alici a na jejím stylu vyprávění vypěstovala závislost, a proto se nemůžu dočkat, až se s oběma dámami opět setkám. Ostatně už jen proto, že dobrých klasických detektivek – hádanek je jako šafránu.
Autor: Veronika Černucká
