Výbor Držíce v drzých držkách cigarety představuje poezii expresionismu, moderního uměleckého směru, možná spíše hnutí, které se v nejčistší podobě projevilo výhradně v Německu a Rakousku v letech 1910–1920. Za jeho názvem stojí počáteční životní postoj jedné generace, konfrontované s překotným rozvojem německého hlavního města Berlína s jeho továrnami, prvními auty, biografy a s rušným nočním životem. V tíživé napjaté atmosféře očekávání se rodily dodnes živé apokalyptické vize Georga Heyma, velkoměstské grotesky Jakoba van Hoddise a Alfreda Lichtensteina i šokující básně-pitevní protokoly Gottfrieda Benna. Pak přišla válka, první oběti, zhroucení Evropy, jaká byla předtím. Ale už před jejím vypuknutím zazníval z Prahy hlas mladičkého Franze Werfela s jinými tóny, pateticky volající po sbratření, po sociální revoluci. Tento pól expresionismu ukázal se být v dané situaci životaschopnější, ale s odstupem času poněkud vyčpěl. Vyčerpal se v prázdných frázích, ve vzývání ó-člověka a v politicko-literárních manifestech. Expresionistické desetiletí vychrlilo nevídané množství literárních talentů i různorodé literární produkce, jejíž zlomek v nových překladech předkládáme českému čtenáři. Antologie klade důraz na raný velkoměstský expresionismus a na autory, kteří zasluhují samostatné výbory v češtině (většinou se jim jich také dostalo), v druhé části pak přináší nejproslulejší a nejpozoruhodnější básně, kterými toho hnutí obohatilo dějiny literatury, seřazené podle tří hlavních tematických okruhů.