Jak je možné, že nerealizovaný vodocestný projekt z počátku 20. století zůstává dodnes předmětem diskusí? Předkládaná kniha ukazuje, že v případě průplavu Dunaj– Odra–Labe (DOL) sehrála hlavní roli na jedné straně saint-simonianská představa dopravních infrastruktur jako nositelů prosperity a základních nástrojů teritoriální integrace. Plánování projektu se proto odehrávalo na průsečíku tradičních prostorových hierarchií a v hlavní roli vystupovaly skupiny expertů, kteří reinterpretovali technické i ideové řešení DOL a harmonizovali zájmy aktérů působících na lokální, národní i transnacionální úrovni. Příběh nesmrtelného projektu DOL tak zachycuje století snah o zhmotnění často protichůdných vizí evropské integrace v kontextu budování českého a československého státu.