V knize jste popsala svůj život za posledních 5 let. Zajímá mě ještě ten život předtím. Zavzpomínáte na své dětství a dospívání?
Na své dětství nevzpomínám ráda, nejvíc jsem o něm napsala právě v knížce. Pocházím z malé vesnice. I když mi nikdo neubližoval, mám oba rodiče, tak kam mi paměť sahá, toužila jsem po jediném, odejít co nejdřív odtamtud. Do Prahy a pak dál. Ani zpětně nedokážu říct, co přesně to ve mně způsobovalo, ale už jako malá jsem se nedokázala najít a být spokojená s životem na vsi. Vždy se mi líbilo hezké oblečení, šminky, spíš než o dobytek jsem se chtěla starat o sebe nebo si číst. Asi to muselo být náročné i pro rodiče, mít děcko, které je úplně jiné než jeho sourozenci i oni sami.
Vím, že ráda píšete, fotografujete a máte svůj blog. Tam jste začala psát… Co bylo impulsem k tomu, aby vznikla kniha?
Vydání knížky jsem rozhodně neplánovala, ani v těch nejtajnějších snech. Vždy jsem ráda psala, bavilo mě to, ale byla jsem přesvědčená, že veškeré mé literární ambice jsou naplněné psaním článků na blog.
Právě přes blog mě oslovila Hedvika Mojžíšová z nakladatelství Fortuna Libri s nabídkou napsat knížku. Kdybych to nezažila, tak tomu nevěřím.😊 Je to trošku jak z filmu, ale opravdu jsem jednoho dne našla v e-mailu zprávu, že je moje články zaujaly a jestli neuvažuji o napsání knížky. Chvilku jsem váhala, ale protože jsem měla na blog i přes jeho lehce kontroverzní téma velmi pozitivní ohlasy, řekla jsem si, že do toho půjdu.
Knížka mi umožnila popsat můj život z jiné stránky, než jak ho prezentuji na blogu, kde víc řeším praktické věci jako vibrátory, krásné prádlo a kosmetiku. Knížka je víc o mně, o mojí cestě z vesnice, která podle mě není ani na mapě, o hledání klientů, přešlapech, práci na sobě, touze dojít na vrchol, vášni, luxusu.
Máte už na knihu nějaké reakce od čtenářů?
Mám jich spoustu a jsou úžasné. Jsem aktivní na Instagramu, spousta mých followers si knížku objednala v předprodeji. Byla jsem překvapená z množství pozitivních ohlasů, které mi přišly, a některé mě úplně dojaly.
S prací luxusní společnice jste před několika měsíci skončila… Proč jste se tak rozhodla? A nelitujete toho? Nepřišel někdy od té doby okamžik, kdy jste si v duchu řekla, že chcete zpět „svůj druhý, tajný život“?
Říká se, že v nejlepším se má přestat, a je to pravda. Mně se teda vůbec nechtělo, čímž se netajím. Ale kdysi jsem slíbila sama sobě, že skončím, až dostuduju. Přiznávám, bylo to náročné, nic mě nenutilo odejít, ale věděla jsem, že když to neudělám, neskončím s tím nikdy. Těžko se to popisuje tomu, kdo to nezažil, ale je to jako extáze, chcete zažívat ten pocit vzrušujících nezávazných výletů zas a znova.
Za těch 5 let se vám nikdy nestalo, že byste se do nějakého z klientů zamilovala? A naopak, nějaký do vás?
Neříkám, že příběh Pretty Woman, který asi známe všichni, je nereálný. Naopak, je víc než reálný. Jako společnice samozřejmě potkáváte spousty mužů. Není to časté, ale jiskra přeskočit může. Je spousta čerstvě rozvedených nebo ovdovělých mužů, kteří si objednají společnici a v případě vzájemných sympatií s ní začnou žít. Úplně si nemyslím, že zadaní pánové se budou chtít rozvádět kvůli slečně, kterou si objednali na zpestření manželského stereotypu, ale stát se to asi může.
Z mého prvního placeného setkání v životě se vyklubal takový paskvil jakéhosi rádoby vztahu, ne teda moc podařený, o kterém také píšu v knížce, takže já jsem budoucího partnera mezi klienty rozhodně nehledala. Potkala jsem samozřejmě gentlmeny, kteří mi byli hodně sympatičtí, ale po téhle zkušenosti jsem nikdy žádnou jiskru, byť mi byl dotyčný sebesympatičtější, nenechala přeskočit. Užívala jsem si perfektní chemie a skvělého vášnivého času mezi námi, ale trvala na dohodnutých podmínkách setkání.
Vím, že spousta klientů pro mě měla velkou slabost, určitě jsem jim nebyla lhostejná, ale zamilovanost je možná silné slovo. Ono stejně tak těžké je to i pro muže/klienta, který nikdy neví, jestli se do něj daná společnice skutečně zamilovala, přeskočila ta ona pomyslná jiskra, nebo se zamilovala do jeho bankovního konta, do jeho domu a do života, který by s ním mohla mít.
Máte stálého partnera? Plánujete rodinu, děti? Četla jsem, že věříte síle pozitivních myšlenek. Co je tedy na vašem vision boardu?
To máte pravdu, věřím. Jsem přesvědčená, že spoustu věcí si do života přitahujeme svým přístupem. Na mém vision boardu je spousta věcí, plánů, snů i cílů, tak uvidíme časem, které se mi splní. Doufám a budu intenzivně pracovat na tom, aby se většina z nich proměnila v realitu, ale samozřejmě život se úplně naplánovat nedá.
Právě jsme měli s partnerem ochutnávat vína v Kalifornii, pak si užít pár dnů ve Vegas, ale bohužel vzhledem k situaci COVID-19 je náš výlet přesunut na zatím neurčený termín, takže tak… Vzhledem k tomu, že jsme spolu chvíli, je asi předčasné a ukvapené cokoliv víc zmiňovat. Jsem vděčná, že jsem ho potkala, a uvidíme, co bude dál. Děti miluju, doufám, že se jednou dočkám vlastních, což je mimochodem jeden z důvodů, proč jsem skončila s životem společnice.
Ráda sportujete. Jakým sportům se věnujete a co patří mezi vaše další koníčky?
Nejsem typ, který těší sedět na místě a nic nedělat. Ráda běhám, lyžuju, pravidelně chodím do fitka a na jógu, baví mě golf. Ráda se vzdělávám v oblasti osobního růstu a pozitivního myšlení, čtu knížky zaměřené na tuto tématiku, pokud mám čas, tak i navštěvuji různé semináře. Zajímá mě historie a architektura, ale víc než z knížek mě to baví objevovat osobně 😊. Ze všeho nejvíc miluju cestování, možnost poznávat nová místa a jejich gastronomii, především lokální vinice.
Můžete prozradit, co je vaším současným povoláním? A jak jste v této práci spokojená?
Konkrétní určitě nebudu, protože to už bych odtajnila příliš mnoho ze svého soukromí, ale mám klasický zaměstnanecký režim od pondělí do pátku a věnuji se oboru, který jsem vystudovala.
Život zaměstnance si poprvé zkouším teď. Nejsem si jistá, jestli to bude dlouhodobě ta správná cesta pro mě, která mě bude těšit a naplňovat. Moje kreativní část se občas nudí, zároveň mi chybí možnost víc rozhodovat a ovlivňovat některé procesy. Uvažuji, že se do budoucna osamostatním, budu podnikat. Ale nejdřív chci nasbírat zkušenosti.
Váš život luxusní společnice zůstal utajený i vaší rodině. Zůstane to tak napořád, nebo jim někdy v budoucnu odhalíte pravdu?
Myslím, že je to tak v pořádku, a nevidím důvod na tom cokoliv měnit 😊. Moje rodina nic netuší, mám je velmi ráda a myslím si, že máme hezký vztah, ale vzhledem ke vzdálenosti a samozřejmě i zcela odlišným hodnotám, názorům a životnímu stylu není náš vztah nikterak hluboký.
Vždy jsem věděla, že můj partner bude znát můj předchozí život, protože to jsem já, je to kus mě, moje zážitky – nedokážu si představit žít s někým, kdo by o tom nevěděl😊. Jsem opravdu vděčná, že můj partner je natolik vyrovnaný a tolerantní člověk, který vše bez problému přijal, čte můj blog a samozřejmě četl i knížku. Můj temperament i otevřený přístup k životu ho baví stejně jako sbírka spodního prádla, kterou sám rád rozšiřuje.
Když ráda píšete, dočkají se od vás čtenáři nějaké další knihy? Pokud ano, o čem by byla?
To ještě nevím, psaní knížky mě moc bavilo, ale je to poměrně časově náročné. Takže uvidíme, jestli pro to bude někdy v budoucnu prostor. Téma je určitě jasné – sex a vztahy.
Text: Kateřina Žídková
Foto: Archiv autorky
