Touto publikací se známý autor literatury faktu vrací k tématice husitského revolučního a reformního hnutí, které již ve své předchozí publikaci „Husitství – konec jednoho mýtu?“ pojat nekonvenčně a s kritickým pohledem na tuto pohnutou epochu naší historie. Tentokrát si autor všímá především období soumraku husitismu a věnuje zvýšenou pozornost řadě velice kontroverzních osobností této éry – Oldřichovi II. z Rožmberka, záhadnému Petru Chelčickému nebo Zikmundovi Korybutovičovi, jenž se stal vedle Jana Žižky a Prokopa Holého významnou, často však opomíjenou postavou husitských válek. Velice podrobně se autor také soustředil na přiblížení osobnosti „kacířského“ krále Jiřího z Poděbrad, jenž patřil k ojedinělým státníkům svojí doby a stal se autorem prvního návrhu na vytvoření evropské mírové unie. Kniha též poukazuje na to, že z husitství se stal časem nekritický národní mýtus, zdůrazňující především oslavnou apologetiku husitů, jež byla a je v rozporu s poznatky, které potvrzují, že tato dějinná epocha našeho národního vývoje vyznívá kontroverzně a nelze ji z mnoha důvodů považovat za vrchol našeho národního vývoje, jak se dosud traduje.