Kniha Takto se mě nikdo neptal patří do rukou každému, kdo se chce dovědět, v jakém vesmíru žije. Stojí za to přečíst si o tom, co je skrytá hmota vesmíru, kterým ze dvou způsobů smrti by zemřel Einstein, kdyby vlétl do černé díry, jaký konec nejspíš čeká náš vesmír a proč je člověk zázrakem vesmíru. Rozhovor je mnohem poutavější a přístupnější forma, pro čtenáře zajímavější než dlouhý naučný text. Dobře volené otázky z nás vydolují i to, co bychom sami neřekli, takže o sobě a světě víc prozradíme. Dnes bychom asi těžko hledali někoho, kdo by dovedl hovořit o vesmíru, hmotě a času tak zaníceně a zároveň fundovaně, jako astronom a astrofyzik Jiří Grygar. Nechte se vtáhnout do minulosti vesmíru.
Jiří Grygar působí v Oddělení astročásticové fyziky Fyzikálního ústavu AV ČR. Celý život se věnuje také popularizaci astronomie a příbuzných oborů fyziky. Publikoval více než dvě stě odborných prací (předmětem jeho výzkumu jsou fotometrie a spektroskopie hvězd, meziplanetární hmota a astročásticová fyzika) a řadu populárně-naučných publikací. Je autorem, spoluautorem a přispěvatelem mnoha rozhlasových a televizních vzdělávacích pořadů a autorem příspěvků v časopisech, novinách či na internetu. Za svoji vědeckou a především popularizační činnost získal mnoho cen. V roce 2011 získal nejvyšší ocenění České astronomické společnosti Cenu Františka Nušla a o rok později obdržel Medaili Učené společnosti České republiky za „přínos české i mezinárodní astronomii a obecné vědě a jejímu šíření“. V roce 1996 získal Jiří Grygar cenu UNESCO Kalinga „za přínos k interpretaci úlohy vědy při službě společnosti, obohacování jejího kulturního dědictví a řešení problémů lidstva“. Byla po něm pojmenována planetka (3336) Grygar, objevena 26. října 1971. Je čestným předsedou České astronomické společnosti.
Název knihy zní Takto se mě nikdo neptal. V čem byl přístup Štefana Hríba, který s vámi rozhovory vedl, jedinečný?
My se známe asi už dvacet let a vždy jsme se setkávali za takových zajímavých okolností na Slovensku, kde pracoval v tamní televizi a v pořadu zastupoval takového průměrného zvídavého diváka.
V knize zmiňujete, že na přírodě je úžasné, že nás neustále překvapuje. Umíte si představit okamžik, kdy už ta příroda s ničím nepřijde a vědci budou stavěni do pasivní role historiků svých oborů?
Když jsem se rozhodl pro obor astronomie, tak jsem si myslel, že to období už tady je. Myslel jsem, že už víme téměř vše, ale velice rychle mě to vyléčilo. Valila se spousta objevů, kdy nikdo netušil, že by něco takového mohlo přijít. Vypadá to tak, že pokaždé, když se nám podaří něco vyřešit, tak nás napadnou další tři otázky k danému tématu. Ty lehké věci udělali naši předchůdci, ty těžké zbývají na nás.
Termín Velký třesk podle vás není úplně adekvátní. Vy jste se proti tomu ohradil. Máte tedy lepší slovo?
Lepší slovo nemám, dokonce jsem to slovo v češtině zavedl. Když vznikl termín Velký třesk v anglickém jazyce, tak s ním většina vědců nesouhlasila. Fyzika nezačíná v okamžik Velkého třesku, ale v momentě po něm.
Jaký vědecký objev v lidské historii je pro vás naprosto stěžejní?
Jsou to asi tak čtyři objevy. Gravitační zákon, který umožnil rozvoj fyziky. Pak Maxwellovy rovnice, které nejsou veřejnosti moc známy. Poslední dva objevy jsou z dílny Alberta Einsteina, který dostal Nobelovu cenu za vysvětlení fotoelektrického jevu a za služby teoretické fyzice.
Je podle vás možné, aby v dnešní době učinil nějaký amatér nový astronomický objev?
Já si myslím, že ano. Dokonce jsou ty možnosti lepší než dříve. Některé věci jsou vidět jen v určité chvíli a v určitém místě.
Když jste po vysoké škole nastupoval do zaměstnání, zasahoval minulý režim do práce astrofyziků?
Ano i ne. Naše výhoda byla, že tomu moc nerozuměli. Do potíží jsem se však dostal kvůli jedné knize, kde jsem použil termín Velký třesk.
Vaše kniha Okna vesmíru dokořán se také dostala do problému. Měla vyjít v roce 1989, ale něco se přihodilo a měla být zničena. Co se přihodilo?
Komunismus už pomalu končil, ale ještě byl docela aktivní. Podepsal jsem petici a na základě toho se nakladatel zalekl.
Dokážete slovy popsat, co se děje v černé díře?
Tak tohle neví opravdu nikdo, ani přibližně.
V knize je uvedeno, že energie je vázána na hmotu a přitom může být naplněna energií. Jakou energií?
To je dobrá otázka a jedna z ústředních otázek kosmologie. Dříve jsme si mysleli, že zářící hmota vesmíru je jediná, která v tom vesmíru je. Ale ten názor se začal měnit v roce 1933, kdy bylo zjištěno, že tam musí být ještě nějaká hmota, která není vidět. Můžeme to nazvat temná látka.
Je nitro Země tvořeno železem s příměsí niklu, jak jsme se učili?
V Zemi je skutečně železo a nikl, protože jsou nejtěžší. Máme o tom dokonce dobré důkazy ze seismologie, že se jedná o železo, nikl a kobalt. Ve vesmíru je těchto třech látek opravdu mnoho.
Besedu moderovala: Sandra Procházková
