Svět umí být někdy báječným místem pro život a rozhodně jeden z nejkrásnějších pohledů na něj musí být ze sedla motorky. Své o tom ví Pavel Suchý (1974), který jako první český motorkář objel Zemi. Kromě odvahy a štěstí mu rozhodně neschází nadání dobrého pozorovatele a snad ještě lepšího vypravěče. Svou osmiměsíční cestu kolem planety v sedle skoro čtyřicetileté Jawy líčí s pro něj typickou nadsázkou a lehkou ironií, přičemž si všímá historických i dalších souvislostí, zážitky nezveličuje a pracuje s dnes nepříliš módní pokorou. To dává jeho stylu lidský a inspirativní rozměr, který činí z již tak jedinečného příběhu ještě atraktivnější čtení.
Jak lze se starou českou motorkou dokázat to, na čem ztroskotaly mnohem lépe vybavené výpravy s velkými rozpočty? Sám a bez doprovodu? Jak se bez GPS překonávají rozlehlé světové pouště jako je Gobi či Atacama? Jak se nocuje v pampách, na dohled od Antarktidy nebo naopak v tropických pralesech? V čem spočívala příprava a na kolik to všechno přišlo? Proč to všechno a stálo to za to? Odpovědi nejen na tyhle otázky jsou mezi deskami knihy – zpovědi motorkáře, který na cestě kolem Země vybojoval nejen souboj se sebou samým, ale nakonec i se smrtelnou diagnózou, o níž se v náznacích zmiňuje už od půlky svého deníku.
Autor je novinář a v současnosti spolupracovník motoportálu Motorkari.cz, v minulosti dlouholetý technický redaktor a později šéfredaktor dvou renomovaných motocyklových časopisů. Během své praxe najel za řídítky přes 550 000 kilometrů, na svém kontě má motocyklové výpravy do Afriky, cesty po celé Evropě a evropské části Ruska i výpravy na Sibiř, na Krym, na ruský sever a do republik Dagestán, Čečensko, Tatarstán a Marij-El. K jeho motorkářským zkušenostem rovněž patří Austrálie a JAR. Je prvním Čechem, který na motocyklu objel svět – sám, bez asistence a GPS, na staré Jawě 350 vyřazené třebíčskou autoškolou… Sám k tomu dnes jen lakonicky dodává: „Najednou se mi chtělo jet. A tak jsem jel!“