Výrazná postava české
současné literatury Halina
Pawlowská ve své knize Ještě
že nejsem papež
přináší vydatnou porci
povídek,
reportáží a fejetonů. Vtipné postřehy
doprovází kouzelné ilustrace Eriky
Bornové.
Velké téma Haliny
Pawlowské
jsou absurdní a neuvěřitelné situace, ke
kterým
dochází v běžném životě.
Píše
o Absurdistánu kolem nás a v nás
samotných.
Nešetří naše podvody, lenost a už
vůbec ne věčnou
lidskou blbost. Povídky v knize Ještě že nejsem papež
nejsou zdaleka tak depresivní, naopak
přinášejí milý a
laskavý humor, a co
víc, šťastné konce.
Halina Pawlowská píše své
knihy s
jednoduchým, ale nadčasovým humorem,
který se
často stává smutným
svědectvím o
dnešní době.
Pochopte to
přece!
Oslovili mne z jedné z televizí a
nabídli mi,
abych jim dělala šéfa projektu. Šlo o
nový
seriál a já dostala za úkol sestavit
tým, s
kterým budu kráčet vpřed k
seriálovým
zítřkům. Řekla jsem to Karolíně. Chodila se mnou
na FAMU,
problém byl jen v tom, že v praxi se
scénáristikou
nikdy neživila, a tak trvalo dost dlouho, než do toho zase
přišla. To právě přišly v televizi na
řadu
nové změny, přišel nový
šéf,
přišly nové zaměstnanecké struktury a
já
musela odejít z funkce „šéfa
projektu.“ Na mé místo
přišla
Karolína. Trošinku (ale jen docela
trošinku)
omluvně se na mě usmála a řekla: „Jsem
samoživitelka.
Pochop to přece!“
Nechápala jsem to. Ani jsem nepochopila našeho
bytného Nováka, který chtěl, abychom
se
vystěhovali a on mohl náš byt pronajmout
zahraniční firmě...
Nepochopila jsem ani Ludvíka, který přestal
psát
básně a podepsal se pod čtyři moje písničky.
Nějak jsem
nepochopila, že má první láska prodala
skandálnímu plátku naše
společné
fotky a zdálo se mi i dost nepochopitelné, že mi
můj
bratranec zatajil dědictví po babičce.
Taky jsem nepochopila, že pro mou neteř nebyl problém za
slušnou sumu ukázat i svou
nejneslušnější skulinku, a naprosto
jsem neměla
pochopení pro svého muže, když mě vyměnil za
model o
dvacet kilo mladší.
A tak jsem šla k psychiatrovi. Ten mi, pochopitelně,
předepsal
tunu prášku a pak mi řekl: „Pochopte to
přece! V
dnešní době je naprosto nutné, aby
každý
myslel na sebe!“
