Kateřina Šardická: „Díky cyklu Technické památky českých zemí jsem projela celou Českou republiku.“

archiv revue
V současnosti žije a tvoří v Brně. Vystudovala dějiny filmu na Masarykově univerzitě. V minulosti pracovala jako televizní dramaturgyně v České televizi, nyní se profesně věnuje knihám v nakladatelství Host. Jako redaktorka má na starost young adult literaturu. Mimo romány napsala několik scénářů a několik jich zrovna píše. Jejím prvním publikovaným románem je Zmizení Sáry Lindertové (2019), po něm následoval mysteriózní thriller Noci běsů (2020). Knihu Technické památky českých zemí (2022) napsala na základě stejnojmenného dokumentárního cyklu. Když nepíše nebo nečte, ráda chodí do kina, cestuje a vaří.
Technické památky českých zemí známe jako cestopisný seriál České televize, kterým provází Tomáš Hanák. Nápad vydat je v knižní podobě byl váš?
Vlastně ano, tak trochu byl. Na pořadu jsem pracovala od prvotní myšlenky jako dramaturg, a když jsme začali s natáčením, oslovila jsem Edici ČT, jestli by o knihu na základě pořadu neměli zájem. V té době jsem si tedy ještě myslela, že ji napíše scenáristka cyklu, ale ta se textu bohužel nemohla kvůli jiným pracovním povinnostem věnovat, a tak ten úkol zbyl na mě. Trochu jsem se za něj proklínala, ale nakonec zvítězila touha tomu pořadu pomoct co nejvíc a do knihy jsem se pustila v době, kdy už diváci měli možnost pořad sledovat v televizi.

Co všechno kniha čtenáři nabídne? Jak je koncipovaná?
Kniha je podobně jako pořad rozdělená podle krajů České republiky. Chtěli jsme, aby fungovala jako bedekr – pokud se čtenář chystá na dovolenou třeba do jižních Čech, nabídne mu kniha několik technických památek v okolí, které jeho prvotnímu hledání tipů na výlety mohly uniknout. Snažili jsme se v každém kraji vypíchnout několik známých památek, ale i pár takových, které jsou jakýmsi skrytým pokladem. Každý kraj zároveň představujeme právě po jeho technické stránce – jaký průmysl mu dominoval, jak přírodní podmínky kraje například ovlivnily zemědělství a s ním spojenou výstavbu některých objektů. Mysleli jsme i na rodiče s malými cestovateli a speciálně pro ně jsou vyznačené památky, které nabízí vyžití pro ty nejmenší.

V anotaci se píše, že stačí zadat souřadnice do navigace a vyrazit. Jsou tedy u všech památek souřadnice v knize uvedené?
Ano, opravdu jsou. Samozřejmě je ale potřeba počítat i s tím, že jsou zahrnuté třeba úzkokolejky nebo ozubnicové dráhy, které vedou několik kilometrů dlouhou trasou, a tam pak navrhujeme počáteční výchozí bod, odkud je skvělé vyrazit na výlet, nicméně dál čtenář musí objevovat sám.

Jste uvedená jako jediná autorka knihy, takže to musela být dost náročná práce. Jak dlouho vám trvalo knihu napsat?
Ta kniha velmi věrně vychází ze scénářů pořadu, které jsou dílem Sáry Valnohové a které jsem já sama dramaturgovala. Nebyla to tedy práce jednoho člověka, ostatně samotný pořad je kolektivní dílo a já tak přistupovala i ke knize. Spousta informací v ní čerpá z rozhovorů se správci památek, provozovateli a nadšenci, se kterými jsme natáčeli. Práce na samotném textu pak sice zabrala pár měsíců, ale měla jsem z čeho vycházet, tak to šlo poměrně snadno.
Navštěvovala jste při přípravě publikace jednotlivé památky? Bylo to potřeba, nebo se dalo vycházet ze seriálové verze?
Jako dramaturg pořadu jsem se účastnila přímo natáčení pořadu, takže jsem na těch místech skutečně byla. Natáčeli jsme na jaře a v létě roku 2019, v době, kdy panovala přísná protiepidemická opatření. Spousta těch míst byla už několik měsíců opuštěná a bez návštěvníků. Bylo to smutné, protože nikdo nevěděl, kdy se zase památky otevřou. Z filmařského hlediska jsme si však nemohli stěžovat, kdy jindy se vám podaří natočit Tomáše Hanáka na Staroměstském náměstí, kde není ani noha? Strávila jsem se štábem přes padesát natáčecích dnů v jednom autě, kdy jsme křižovali z jednoho kouta republiky na druhý, a jsem za to moc ráda, bylo to skvělé natáčení. Při psaní se mi tak vybavovala i spousta osobních vzpomínek.

Jaké ohlasy na knihu nejčastěji dostáváte?
Kniha je venku poměrně krátce, zatím jsem tolik zpětné vazby nedostala, ale většinou se ozývají čtenáři, kteří jsou rádi, že se píše o jejich památkách a o místech, kde bydlí a mají pocit, že se na ně často zapomíná. To mi dělá radost.

Komu byste knihu doporučila? Pouze cestovatelům po České republice, nebo i jiným čtenářům?
Kniha si určitě neklade za cíl být odbornou publikací o technických památkách, čtenář by měl očekávat popularizačního průvodce, se kterým může vyrazit na cesty – ať už aktivně, nebo pasivně doma z gauče. Věřím, že je pro širokou věkovou skupinu a najdou si v ní to svoje starší i mladší čtenáři. Oproti televiznímu cyklu je v knize zahrnuto několik památek, které se do sestřihu nevešly, takže i věrní diváci mají co objevovat. Pokud vás zajímají trochu netradiční památky a výletní cíle, je to kniha právě pro vás.

Do tohoto cestopisného cyklu se však nedaly zahrnout všechny památky. Nechystá se pokračování?
Já v České televizi již nepracuju, a proto jsem pořad přenechala svým šikovným kolegům. Materiál na další řadu pochopitelně je a je ho spousta. Tak snad se podaří druhou řadu realizovat.

A jak jste na tom s cestováním? Kam si ráda zajedete třeba na dovolenou, ať už odpočinkovou, či poznávací?
Já s oblibou říkám, že díky cyklu Technické památky českých zemí jsem konečně projela celou Českou republiku a navštívila každý kraj. Musím říct, že za to jsem opravdu vděčná. Cestuju moc ráda a je mi v zásadě jedno kam. Někdy vyrazím do evropských metropolí za gastronomií a kulturou, jindy zase jen tak do hor mlčky šlapat a kochat se přírodou.

Text: Kateřina Žídková
Foto: Pavel Šíma a archiv autorky (foto banner)
Nenechte si uniknout zajímavé články!
Informace o nových článcích, soutěžích, knihách a akcích Vám rádi pošleme e-mailem.
Související produkty
Čeština

Technické památky českých zemí

5.0 3
399 327
IHNED odesíláme
Líbí se Vám tento článek? Sdílejte jej s přáteli.
zanechte komentář (zprávu)

Nejnovější články

Na první pohled mě uchvátila obálka a anotace knihy mi slibovala přesně to, v co jsem doufala. A taky jsem to dostala, dokonce mnohem víc. Žádné takové fantasy jsem ještě nečetla, a to jsem celkem zvyklá na krvavé scény z různých severskýchPro citlivé povahy, kterým vadí násilí a explicita to určitě není. Autorka se s tím opravdu nepáře a pěkně vám to rozpitvá, stejně jako Nita pečlivě pitvá mrtvoly nepřirozených.
V pondělí 16. prosince jsme měli v Domě knihy vzácného hosta. Do Ostravy přijel na besedu MUDr. Tomáš Šebek, který zde představil svou knihu Objektivní nález: Moje nejtěžší mise.
Vyhrajte TraDiář 2025, který je určen pro všechny milovníky tradic, hodí se do každé rodiny – pro maminky, babičky i pro ty, kteří děti nemají. Pro všechny, kteří rádi používají tištěné diáře a chtějí se dozvědět něco víc a pomocí tradic se znovu napojit na přírodu a komunitu lidí kolem sebe. Čeká na 4 výherce!
Prémiový obsah
číst více