O autorovi
Tomáš Kosačík se potýkal s nadváhou už od dětství. Vyzkoušel mnoho „zaručených“ metod, ale po každém pokusu se kila opět vrátila. Zlom nastal až v té době, kdy se rozhodl zapomenout běžné rady a najít si vlastní cestu. Zhubl celých 27 kg a ručička na váze se zastavila. Od té doby inspiroval stovky tisíc čtenářů. Přidejte se mezi ně i vy.
Jak říká, cesta k hubnutí nevede přes diety. Ke štíhlosti se musíte projíst chutným jídlem s dostatkem živin. Knihy Tomáše Kosačíka jsou plné jednoduchých receptů a rad, jak se cítit dobře. Doposud vyšly od tohoto autora tituly: Břicháč Tom, Rychlovky a chuťovky Břicháče Toma a Břicháč Tom a Lucie.
Kniha opět přináší spoustu nových receptů do vaší kuchyně. Jednoduché, zdravé, a přesto výborné recepty, na kterých si pochutná celá rodina. Kniha je přehledně rozdělena do 7 kapitol. Najdete v ní vše od snídaní přes svačiny, polévky, obědy, večeře až po zdravé mlsání. A nově jsou přidány i recepty na zdravé pečivo a makové koláčky.
Všechny pokrmy jsou bez použití bílé mouky, klasického cukru a droždí. Tím jsou recepty mnohem lehčí na trávení, a přesto chuťově výborné.
Abyste mohl inspirovat vaší knihou ostatní, musíte nejprve vy sám načerpat inspiraci k vašim receptům. Kde tu inspiraci hledáte?
My už v tom máme s manželkou takový systém, něco doma připravíme a manželka to zapisuje do mobilu. Měli jsme ke knize soupis zhruba padesáti receptů. Potom tam zbývá doplnit recepty, které chybí, takové ty klasiky. Inspiruju se ale i v klasických českých kuchařkách, akorát se snažím recepty připravit zdravě.
Mě v knize upoutaly třeba langoše, což si asi každý člověk, který chce jíst zdravě, myslí, že už je nikdy neochutná. Přitom stačí upravit jen ingredience a postup.
Já bych se langošů mohl ujíst. Bílá mouka a kvasnice jsou nahrazeny špaldovou moukou a jedlou sodou. Není to tak těžké a lépe se to tráví. Připravují se v troubě.
Hned na začátku knihy jste uvedli ingredience, které vůbec nepoužíváte a nemají ve vaší knize místo. Co je pro vás zásadní a přes co nejde vlak?
Pro mě je důležité, aby jídlo bylo dobré, aby bylo co nejjednodušší na přípravu. V této knize jsem trochu porušil koncept, aby se všechny recepty daly zvládnout do třiceti minut. Některé recepty trvají trošičku déle, ale stále se snažíme vařit zdravě a jednoduše.
V knize zmiňujete, že při tvorbě receptů jste vše zkoušeli opravdu poctivě a některé věci šly do koše. Vybavíte si recept, který vám dal zabrat?
Většinou ty věci končily v koši, protože jsem strašně tvrdohlavý a mám utkvělou představu, jak bych chtěl, aby to vypadalo na fotce. Když to není podle mých představ, jsem naštvaný. Občas se něco nepovede, občas se něco připálí.
Velmi zajímavá je kapitola o tom, jak sháníte rekvizity a dřevěná prkna, na kterých fotíte. Pracujete rád s rekvizitami, které už mají něco odžito?
To jsem začal až teď s touto knihou. První kniha byla hůře graficky zpracovaná a postupně se to snažím dostávat na vyšší úroveň. Teď mě začalo bavit různé rustikální nádobí a podobně. Ty fotky pak vypadají úplně jinak.
Máte nějakou oblíbenou rekvizitu, na kterou jste hrdý, že jste ji sehnal?
Hrdý asi ne. Možná pekáč od babičky, který už není na světě. Pracovala jako kuchařka ve školní jídelně a nedožila se toho, že jsem vydal knihu. Nedávno jsem narazil na zajímavou hliníkovou vidličku, ale těch věcí je více.
Jak dlouho vám trvala kompletní příprava této knihy?
Jsou to asi dva roky. Minulý rok nebyl pro knihu úplně nastaven, tak jsme dva roky postupně něco doma připravovali. Celé léto jsme pak dávali dohromady.
Která část je nejnáročnější?
Časově asi sbírání receptů. Pak je náročné dávání knihy dohromady, oprava textů.
Kterou fázi máte nejraději?
Pro mě asi ta první fáze, kdy se shání dřevo. A pak mě baví focení jídla, aby to lahodilo oku.
Besedu moderovala: Sandra Procházková
