Málokdo měl v době socializmu možnost poznat skutečný život na zámku. Paní Věra Juříčková Strmisková toto štěstí měla, i když nemá šlechtický původ. Zámek v obci Moravec na Českomoravské vrchovině tehdy sloužil jako dětská ozdravovna a její otec byl jejím ředitelem. Za dobu existence ozdravovny se v zámku vystřídalo bezmála 25 000 dětí. Autorka popisuje svoji rodinu, zámecké prostředí, život v ozdravovně, vztahy i své dospívání. Navléká korálky vzpomínek...

„A ten vír vzpomínek mám teď před očima. Říká se, že krásné dětství je záruka šťastného života a krásného stáří – když má člověk na co vzpomínat. Čím začít nejdřív, co je pravda a co je jen moje představa o pravdě? Tak pojďte se mnou a věřím, že každému, kdo to bude číst, se v hlavě vynoří jeho vlastní vzpomínky, obrazy, barvy, zvuky, vůně a chutě vlastních specifických zážitků a korálků.“