Lars Kepler přichází s novým románem Playground. Tentokrát se ovšem nejedná o detektivku, jak jsme u něj zvyklí. Můžete se těšit na vlivy fantasy, ale i reálného života. Rozhodně je to kniha, kterou byste od této autorské dvojice zřejmě nečekali.
Manželská dvojice Alexandra Coelho Ahndorilová a Alexander Ahndoril vystupující pod pseudonymem Lars Kepler již řadu let zásobují své čtenáře kvalitní severskou krimi. Za léta psaní se propracovali mezi nejúspěšnější autory tohoto žánru. Jejich předchozí kniha Stalker mě opravdu nadchla, proto jsem novinku vyhlížel s velkým očekáváním.
Stejně jako mnoho dalších čtenářů mě trošičku zarazilo, jakým směrem se autoři vydali. Na druhou stranu je to vlastně logický krok. Detektivek už mají na svém kontě dostatek, a proto jim může tento žánr připadat lehce svazující. Navíc se stále spoléhali jen na detektiva Joonu Linnu, takže změna jim může jen prospět.
V knize Playground se opírají o novou hrdinku Jasmin Pascalovou-Andersonovou, poručíka švédské armády. Při bojích v Kosovu je těžce zraněna a na dlouhých čtyřicet sekund se jí zastaví srdce. Během této doby se dostává do přístavního města, které představuje tolik proslulý přechod mezi životem a smrtí. Panuje v něm ovšem nespravedlivý systém, který není lehké změnit. Po návratu do svého skutečného života pokračuje ve všech běžných činnostech. Jednoho dne se společně se svým synem Dantem nabourá v autě. Dante musí následně podstoupit složitou operaci, při které mu bude zastaveno srdce. Co to znamená? Že Jasmin se bude muset vrátit do přístavu a postarat se, že se vrátí mezi živé.
Zařadit žánrově tento román je poměrně dost složité. Detektivních prvků mnoho nezbylo, ale ani s tou fantastikou to není úplně přesné. Velká část děje se sice pohybuje na rozcestí mezi živými a mrtvými, najdete v ní některé neskutečné prvky, na druhou stranu je většina knihy velice přesvědčivá a realistická. Postavy jsou vykresleny barvitě s veškerými pocity a zejména hlavní představitelka si vás velice brzy získá.
Otázka života a smrti i věcí mezi tím se řeší již tisíce let. Toto téma je natolik kontroverzní a “populární“, že jeho zařazením se nemůžete trefit vedle. To věděli i autoři vystupující pod jménem Lars Kepler, kteří celou věc pojali takřka filozofickou formou. Přesto je nejvíce prvků stále románových, takže se nemusíte bát nějakých nudných frází.
Připravte se ovšem na poměrně depresivní náladu. Samozřejmě smrt nemůže být nikdy veselá. Ani v tomto případě nečekejte příliš šťastných chvilek. Takřka celou dobu je atmosféra dosti pochmurná a donutí vás přemýšlet nad životem. Nechybějí ani opravdu drsné chvilky. V příběhu se objeví i několik dětí a právě díky nim vám některé okamžiky téměř přinesou slzy do očí.
Vedle této hlavní myšlenky je důležitá i hra, která může hlavním hrdinům pomoci přežít. Říká se jí hřiště. Tento prvek ději trochu dodává punc Hunger Games, ale určitě se nemusíte bát. O Young Adults nemůže být v tomto případě ani zmínka. Playground je každým coulem román pro dospělé.
Láska dostává tentokrát méně prostoru, alespoň tedy ta partnerská. Přestože několik zamilovaných momentů se najde, daleko důležitější je vztah mezi matkou a synem. Ten hraje v celém ději zásadní roli a ovlivňuje konání většiny postav. Možná se jedná o nějaké poselství od autorů?
Jak jsem již zmínil, nová kniha Larse Keplera není klasickou knihou této dvojice. Mnoho čtenářů možná bude zklamáno, ovšem jiní budou zcela nadšení. Tímto dílem si zároveň mohou získat i řadu nových fanoušků. Hlavní téma je smrt, které se ani tentokrát nevyhnete. Příběh je opravdu velice silný a musí zasáhnout i méně citlivé lidi. Jedná se o velice kvalitní román, který se svým důležitým obsahem a poselstvím zařadil mezi nejlepší knihy manželů.
Autor: Lukáš Loužecký
