Žhavé léto, rozehřáté pláže, šumění vln, chladivé kapky mořské vody, opálená těla, atmosféra relaxace… Zpočátku kradmé, ale pak čím dál smělejší pohledy, úsměvy…
Zrychlený dech, letmé pohlazení, doteky rukou, polibky… Prázdninový románek, prázdninové dobrodružství, prázdninová vášeň. Příběhy plné touhy, které se odehrát mohly, mohou, anebo se dokonce opravdu odehrály! Nejpopulárnější a nejvíce oceňované polské autorky románů plných erotiky společně vytvořily provokativní knihu letních povídek. Zábavných, leckdy i romantických, ale vždycky naprosto odvázaných! Tyhle příběhy nepopisují pouze tělesné rozkoše, ale také hledání spřízněných duší a zápas o naplnění snů. Vždyť kdo z nás by nesnil o pravé a vášnivé lásce?
Maddie je milá a rozumná třicetiletá žena, ale má i svou bohémskou stránku: vystudovala dějiny umění a chtěla by se prosadit jako výtvarnice. Zatím neměla štěstí, je bez peněz, a tak přijme nabídku letní brigády: bude pracovat jako hosteska na luxusní jachtě v Chorvatsku, na které se plaví parta přátel z módní branže.
Práci jí dohodila kamarádka Nina, jejíž bratr Nick je jedním z hostů na lodi. Pochází z úplně obyčejné farmářské rodiny, ale teď chodí s modelkou Tarou, se kterou se seznámil, když na jeho farmě probíhalo focení módy.
Maddie se snaží obstát v roli hostesky a vyhovět zhýčkaným hostům, jenže arogantní Tara jí to moc neulehčuje. Mezi Nickem a Tarou to začíná pomalu skřípat, přece jen pocházejí každý z jiného světa. O Maddie se zajímá jeden z hostů, hezký a bohatý Simon, který oceňuje její výtvarný talent a plné křivky – myslí to ale upřímně? Zároveň si Maddie uvědomuje, že se jí čím dál tím víc líbí Nick…
Jak se norský komik pokusil stát se milovníkem hor
Are Kalvř vyrostl přímo uprostřed pohlednicové krajiny severozápadního Norska, na statku pod horami, za kterými lidé cestují přes půl planety. Do přírody ho to přesto nikdy netáhlo. Ovšem před pár lety mu hory začaly přebírat kamarády, až si jednoho dne uvědomil, že všichni jeho známí mají na sociálních sítích aspoň jednu fotku hor.
Začal nad tím přemýšlet. Co na té přírodě všichni mají? Ze zvědavosti se proto vydal do hor zjistit, co žene lidi k tomu, aby se ve volném čase vzdávali městských radovánek, investovali nehorázné peníze do turistického vybavení, trmáceli se osm hodin v dešti a mlze a večery trávili v páchnoucím funkčním prádle ve společnosti stejně zavánějících milovníků přírody na chatách s prapodivnými jmény jako Komáří domov, U Ošklivce, Vraní hnízdo nebo Kočičí řiť.
Zrodil se horolezec od pánaboha, přestože o jeho talentu zprvu nikdo nevěděl. Po několika desítkách let je jasno. Pět tisíc výstupů na pískovcových skalách… K čemu jeho zarputilost, sportovní lásku a umění přirovnat v našich životech? Pustili jste se do něčeho pěttisíckrát? Do ranního cvičení, do sázení kytiček? Nebo jste se pěttisíckrát vydali na výlet, zasedli pěttisíckrát ke studiu angličtiny? Rakoncaj dokonce nad toto ohromující číslo vystavěl pyramidu z mnoha dalších neuvěřitelných výstupů na nejvyšší hory planety, které ho zařadily mezi elitu horolezeckého světa. Za čím opravdu šel, toho dosáhl. Co si opravdu přál, se mu splnilo. Co skutečně chtěl prožít, prožil. A přežil. I když měl několikrát namále. V těžkých skalních stěnách, někdy vysokých i 3 500 metrů, na ledovcích mezi trhlinami i v zóně smrti na osmitisícových horách, kde nedostatek kyslíku, mráz, vítr a častá beznaděj lidskému tělu nic nedarují.
Jak vyjádřit vděk nekonečnému štěstí, které ho životem provázelo? „Nemít kliku, už dávno tady nejsem,“ říká. Bez ní by ho nikdy neproslavily čtyři prvovýstupy v Himálaji, které dosud nikdo nezopakoval, nikdy by nezvládl dva unikátní výstupy bez kyslíkového přístroje na nejobávanější horu světa K2, jeden ze severu a druhý z jihu, což se dodnes také nikomu jinému nepovedlo, nikdy by nebyl prvním Čechem na vrcholech osmitisícových hor Broad Peak, Manaslu, Annapurna, Shisha Pangma, K2 a Nanga Parbat, nikdy by… V nové knize se o muži, který přiznává, že měl v životě velkou kliku, dočtete mnohem víc.
Pověsti, spojené s konkrétními místy, jsou něčím, co ozvláštňuje každý kout české země, tedy i ten pod Orlickými horami. Spoluvytvářejí genia loci, jedinečnost každého místa a dodávají mu nádech tajemnosti, něčeho, co je jen těžko uchopitelné, a přesto je bez toho ono místo jakoby chudší a neúplné. Tajemství, které si každý může odnášet ve svých nejniternějších pocitech a vzpomínkách.