Queer historie holokaustu, tedy otázka stejnopohlavní touhy obětí holokaustu, zůstávala donedávna bílým místem historického bádání. Důvodem je obecně rozšířená homofobie obětí i pozůstalých, která vedla k tomu, že hlasy těchto lidí byly z archivů z velké části vymazávány. Kniha Anny Hájkové nabízí první pokus o zachycení historie těchto umlčených hlasů. Ve třech kapitolách: úvodu do queer touhy v době holokaustu, dramatickém příběhu pražské odbojářky Ireny Millerové a pěti osudech queer židovských teenagerů včetně Anne Frankové nabízí kniha Lidé bez historie jsou prach fundovaný vhled do dlouho utajované historie, která mění naše porozumění dějinám holokaustu.

Český překlad doplňuje původní předmluva dokumentaristy a historika Martina Šmoka. Vychází za podpory Goethe Institutu.

Anna Hájková (1978) je lektorkou moderních evropských kontinentálních dějin na University of Warwick ve Velké Británii, kde vede Centrum globálních židovských studií. Je historičkou židovského holokaustu a autorkou knihy Poslední ghetto. Všední život v Terezíně.