Martin Bormann (1900–1945) byl jedním z nejvíce nenáviděných nacistických úředníků. Jako vedoucí stranické kanceláře NSDAP s hodností říšského ministra a Hitlerova osobního tajemníka byl obávaným nepřítelem ostatních ministrů, úředníků, soudců a generálů. Bormann se identifikoval s Hitlerovými idejemi rasové politiky, konečného řešení a koncentračních táborů a sám sebe učinil nepostradatelným v roli vykonavatele špinavé práce. Rozhodl tak o osudu milionů lidí.

Po Hitlerově sebevraždě se Bormannova stopa ztrácí. V říjnu 1946 byl odsouzen Mezinárodním vojenským tribunálem v Norimberku v nepřítomnosti k trestu smrti. V roce 1972 byla v Berlíně nalezena kostra a po tomto nálezu byl Bormann oficiálně prohlášen za mrtvého. Mnoho dokumentů, které osvětlují Bormannův život, bylo zpřístupněno teprve v nedávné době a Volker Koop na jejich podkladu rekonstruuje osobnost provozně druhého nejmocnějšího muže třetí říše.