Román zaznamenává autorovy autentické zážitky z ruských kriminálů druhé poloviny devadesátých let. Drsné podmínky, absolutní právní nejistota a svévole státní moci jakoby oproti minulým desetiletím nedoznaly žádné změny. Ruský spisovatel a disident Vladimir Bukovskij přirovnal svědectví Staševského k románům Alexandra Solženicyna. Detailní popis vězeňských reálií, od vzhledu a uspořádání cel až po muklovskou hierarchii a nezbytnou solidaritu, nabízí děsivý vhled do prostředí, kde v malém, omezeném prostoru tráví společně nekonečné dny zloději, vrazi, nevinní i donašeči.