První kapitola je věnována jednak povaze a proměnám Bahrova programu moderny (interpretována jsou základní programová hesla Nervenkunst, Nervenromantik, Überwindung des Naturalismus, die Moderne, das gute Europäertum, Entdeckung der Provinz), jednak rozdílným motivacím Bahrova zájmu o českou kulturu a literaturu.

Druhá kapitola sleduje v textech různých žánrů (lyrika, korespondence, autobiografie, polemika, fejetonistika) proměny tvorby J. S. Machara po jeho přesídlení z Prahy do Vídně v roce 1889, rekonstruuje literární a intelektuální kontakty, zasazuje tvorbu do kontextu českovídeňské menšiny a literatury a komparuje ji s lyrikou vídeňské moderny.

Třetí kapitola analyzuje spolupráci české literární moderny s redakcí vídeňského týdeníku Die Zeit, sleduje procesy seskupování, propojování, emancipace a rozptýlení stejně jako zpětný vliv osobních vazeb a rozvíjejících se časopiseckých sítí na formulaci jednotlivých pozic a programů (zejména České moderny, ale i Bahrova pojetí Mladého Rakouska). V závěru je zaznamenán moment, kdy do procesu prostředkování vstupují vedle českých modernistů i mladí němečtí autoři z Čech.

Hledisko vzájemných vztahů mezi českou a vídeňskou literární modernou devadesátých let 19. století otevírá nový kontext pro studium obou moderních hnutí a modernismu přelomu století obecně, přináší nové otázky a motivy, upozorňuje na dosud opomíjené aktivity českých i německojazyčných vídeňských autorů, vybízí k dalšímu studiu kontaktů mezi pražskými českými a německými autory přelomu století mladší i starší generace.