Rodilá Ostravačka, autorka knihy Koleje a město Mgr. Michaela Závodná, Ph.D., pracuje v Centru pro hospodářské a sociální dějiny při Filozofické fakultě Ostravské univerzity. Cílem její knihy bylo ukázat městskou dopravu jako významnou součást modernizačního procesu tehdejší společnosti.
Mgr. Michaela Závodná, Ph.D. je absolventkou Filozofické fakulty Ostravské univerzity, vystudovala hospodářské a sociální dějiny. Odborně se zaměřuje především na dějiny městské kolejové dopravy v českých zemích v 19. a 20. století. Pojímá tuto problematiku v úzké návaznosti na moderní zahraniční výzkumné trendy a proces modernizace středoevropské společnosti. Pravidelně vystupuje na tuzemských i zahraničních konferencích a publikuje v odborných periodicích.
Koleje a město je název knihy, která nabízí pohled do historie tramvajové dopravy ve vybraných městech na Moravě a ve Slezsku v letech 1850-1918. Cílem práce je ukázat městskou dopravu jako významnou součást modernizačního procesu tehdejší společnosti. Analyzována je jak vnitropodniková struktura a ekonomika jednotlivých dopravních firem, tak také jejich vztah k příslušným obecním samosprávám, k legislativě habsburské monarchie a proměny tohoto vztahu v průběhu sledovaného období. Michaela Závodná v knize zjišťuje, jaké podmínky bylo potřeba splnit, aby mohla městská kolejová doprava vzniknout a rozvíjet se.
Kdyby se vás někdo nezasvěcený zeptal, proč by se měl zajímat o městskou kolejovou dopravu, co byste mu odpověděla?
Asi proto, že ta doprava je krásná, důležitá a je to věc, se kterou člověk přichází do kontaktu téměř každý den. Bez té dopravy by to bylo mnohem komplikovanější. Doprava má primárně sloužit lidem, kteří by se zase měli zajímat o to, proč to využívají a co dobrého jim to přinese.
Kniha vzešla z vaší disertační práce, ale váš zájem o kolejovou dopravu je starší.
Začalo to v dětství, když jsem jezdila s rodiči tramvají. Důležité bylo i to, že část rodiny pracovala v DP Ostrava, kdy byla možnost pořizovat rodinným příslušníkům tzv. „šalinkarty“. Mě strašně bavilo ukazovat je revizorům a poukázat na to, že i já do této rodiny patřím. Tam začínal ten vztah a následně se k tomu přidal i odborný zájem. Ukázalo se, že je to úžasný a zajímavý svět.
V knize se věnujete jen určitým městům. Podle čeho jste vybírala?
Ta kritéria byla dvě. Musela se tam nacházet kolejová doprava a byla jsem velmi omezena historickými prameny. Jsou to města, ve kterých kolejová doprava existovala. Je to Brno, Olomouc, Ostrava, částečně i Opava a Těšín, kde dopravu také měli.
Která dílčí témata se v knize objevují?
Jímalo mě, jak vůbec ten podnik funguje, kdo na něj přispívá, jestli dopravní podnik vnímá, že ta doprava je pro lidi. Je tam hodně informací z oblasti právních dějin, ale objevují se tam také témata, která se týkají také sociálních dějin, kdo a jak tu dopravu využívá.
Když se podíváme na podmínky, které se musely splnit, aby mohla být vůbec zřízena městská kolejová doprava, na jaké překážky se často naráželo?
Obecní zastupitelé si často tuto akci představovali velice jednoduše. Bývalo to tak, že neměli dostatek financí na výstavbu, chyběli odborníci. Dále překážky právního charakteru a samozřejmě i nacionální problémy. Třeba příklad Brna, kdy vznikl spor mezi zastupiteli historického Brna a obcí Živinice, kde žila podstatná česká menšina, která chtěla postupně zavádět dopravu, ale radní se proti tomu stavěli.
Pro koho znamenalo zavedení městské kolejové dopravy největší přínos?
Největší přínos to byl asi pro městský rozpočet, záleželo, jak se podařilo domluvit podmínky se soukromou dopravní společností.
Máte nápad na nějakou další knihu?
Ano, mám. Musím plnit pracovní úkoly a jedním z těch nápadů je dovést tu publikaci do roku 1938, jelikož tato publikace končí v roce 1918. Takže to pojmout komplexněji.
Besedu moderovala: Sandra Procházková