Kdo to byl Michail Čechov? Jaká byla jeho divadelní metoda? Jaké prvky přenesl do své metody a pedagogiky ze svého původního působení v Moskevském uměleckém divadle a z technik Konstantina Stanislavského? Jakým způsobem tyto techniky upravil a rozšířil při výuce herectví na školách, které vedl v britském Dartingtonu a později v americkém Ridgefieldu? Jaké nové aspekty při vývoji metody, která nese jeho jméno a díky níž se kultivuje americké herectví již dlouhá desetiletí, připojil? Jakou roli v procesu učení se této metodě hrají jeho publikace a pedagogická tradice, kterou dál předávali jeho studenti? V čem spočívá přetrvávající vliv a důležitost jeho pedagogiky? – Na tyto otázky se pokouší odpovědět česko-americká herečka a pedagožka Lenka Pichlíková-Burke. Po studiích na pražské DAMU a slibně se rozvíjející herecké kariéře v českém divadle, filmu a televizi se autorka knihy na počátku 80. let vydala do USA, kde se vedle dalšího hereckého školení věnovala i studiu pantomimy u slavného francouzského mima Marcela Marceaua. Od té doby spojuje vlastní uměleckou práci s pedagogickou: přednáší na Fairfieldské univerzitě v Connecticutu a jako specialistka na hereckou pedagogiku působí i na Purchase College při Státní univerzitě v New Yorku. Dlouhodobě spolupracuje s MICHA – The Michael Chekhov Association, která zaštiťuje každoroční setkávání profesionálů a učitelů herectví při mistrovských kurzech zaměřených na Čechovovu techniku. Vedle popisu vlastních zkušeností se studiem hereckých technik představuje Lenka Pichlíková-Burke koncepci 28 lekcí založených na praktických hereckých cvičeních a rozvíjejících jednotlivé prvky Čechovovy metody, která klade důraz na propojení hercova těla s jeho psychologií, na práci s představivostí a atmosférou a na využití tzv. imaginárních center či imaginárního těla při vytváření postavy. Z obsahu: Studium Čechovovy techniky v MICHA (Asociace Michaila Čechova): Práh, vědomí, přijímání a dávání | Pohyb/gesto a jeho kvality, ‘čtyři bratři’ a jiné formy | Šestisměrný pohyb ve staccatu a legatu | ‘Čtyři bratři’: cit pro lehkost, cit pro formu, cit pro krásu, smysl pro celistvost | Cit pro lehkost | Cit pro formu | Tíha, světlost, rovnováha a lehkost | Cit pro krásu | Smysl pro celistvost | Další kvality pohybu a obrazů | Polarity (kontrasty) | Představivost – Práce s obrazy – Použití při tvorbě postavy | Psychologické gesto a další archetypální gesta | Centra, imaginární centra a ohniskové body Sylabus a výuková osnova Čechovovy techniky: Lekce 1–28 Rejstřík pojmů Michaila Čechova