Melinda Sordino nastupuje do prvního ročníku na Merryweatherskou střední s cejchem na čele. Potom co zavolala na závěrečný školní večírek policii, se s ní skoro nikdo ze spolužáků nebaví. Už jen cesta do školy představuje pro Melindu obrovské sebezapření, následují však o nic méně trýznivé hodiny a hodiny se spolužáky, kteří ji ostentativně přehlížejí. Melinda se uzavírá do sebe a čím dál více se izoluje od svého okolí. Málokdo by si všiml, že téměř nemluví, a už ani nikoho nezajímá, proč tehdy na policii zavolala... Jediným světlým bodem jsou pro Melindu hodiny výtvarné výchovy volnomyšlenkářského profesora Freemana. Jako ročníkový úkol si Melinda vybrala téma stromu. Nejdříve si s tím nevěděla rady, ale pak zjistila, že jen při malování se cítí znovu svobodná a nesvázaná trpkou vzpomínkou na závěrečný školní večírek. Tehdy měla pocit, že se snad poprvé doopravdy zamilovala. Andy byl úžasný, celých těch několik hodin s ním bylo úžasných... ale to, co následovalo, už Melinda nikdy nezapomene. Z traumatického zážitku sexuálního zneužití se dostává velmi pomalu. Útočištěm před okolním světem je jí tajná skrýš ve školním kumbálu, ve kterém si vytvořila malý výtvarný ateliér. Tady může být sama sebou, malovat znovu a znovu samu sebe, a stavět tak kousek po kousku svoji duši dohromady.

Působivý román Laurie Halsové Andersonové se dočkal již brzy po vydání velkého ohlasu ze strany čtenářů i kritiků. Autorka za něj obdržela několik významných ocenění a byla také nominována na americkou Národní cenu za literaturu v kategorii Young Adult. Později byl román zfilmovaný v hlavní roli s Kristen Stewartovou (Mluv, 2004).