MUDr. Josef Jonáš: Přírodní antibiotika a antivirotika v kuchyni

archiv revue
Kniha Svět přírodních antibiotik z nakladatelství Eminent vzbudila před lety velký ohlas. Její autoři nyní přicházejí s publikací, která zaujme každého. Přibližuje potraviny, rostliny a prostředky v jejich každodenním využití tak, aby se staly součástí vaší kuchyně.
Kdy jste začali s přípravou této knihy?
V roce 2017. Přijde mi téměř osudové, že byla připravena do tisku na ten týden, kdy byl vyhlášen nouzový stav. Poněkud jsme ji aktualizovali a dali jí podobu, kterou má.


Opomíjený draslík

Vynořilo se během její přípravy něco, co vás překvapilo?
Léčbu bakteriálních a virových infekcí podporuje celá řada prvků a vitaminů, které
v knize uvádíme. Některé z nich jsou celkem známé, například vitaminy C nebo D a také zinek. Když jsme studovali obsahové složení antibioticky a antiviroticky působících potravin a rostlin, o kterých píšeme, doslova nás udeřilo do očí vysoké množství draslíku. Věnovali jsme proto tomuto celkem opomíjenému prvku poměrně velkou pasáž, stejně jako jeho nejlepším zdrojům.

Které to jsou?
Vůbec nejvíc, jak jsme zjistili, ho obsahují sušené meruňky a sušené fíky. Z běžně používaných potravin to jsou syrový špenát, avokádo, bílé fazole, mangold nebo syrový pastinák. Americká National Academy of Sciences vydala vloni doporučení, v němž je uvedeno, že děti do tří let by měly mít denní příjem draslíku 2000 mg. Jen pro zajímavost: stogramový banán, tedy ne příliš velký, obsahuje 358 mg 
a ve stejném množství máslové dýně je ho 353 mg.

Měli bychom konzumovat draslík i v podobě potravinových doplňků?
To samozřejmě záleží na našem jídelníčku.
Z uvedených potravin si může každý lehce spočítat, jak je na tom. Při dokončení knihy mě docela překvapilo, kolik toho v kuchyni můžeme z hlediska zaměření naší knihy smysluplně léčebně využít.

Tři příklady

Můžete uvést nějaké příklady?
Je jich celá řada, ale uvedu alespoň tři. První
z nich jsou speciální octy, které jsou buď běžně k dostání, anebo si je můžeme udělat doma - třeba ocet podle Mattioliho nebo podle Paracelsa. Podáváme dokonce důkaz působení octa proti choroboplodným zárodkům, který byl nedávno podán v Německu.

Druhou hodně zajímavou a účinnou skupinou jsou speciálně připravené fermentované sklenice. Já osobně fermentovanou zeleninu miluju a uvedené postupy jsem vyzkoušel. Třetí skupinu tvoří oleje.


Oleje ale většina lidí považuje za něco docela obyčejného a většinou si je zákazníci vybírají podle ceny.
Ty levné příliš dobré nejsou, to říkám s plnou zodpovědností. Zato kvalitní, zastudena lisované oleje bez rafinace jsou pro náš organismus nesmírně důležité, protože ovlivňují správné složení střevní mikroflóry. V měsíčníku Regenerace, který publikuje opravdu zajímavé výsledky nejnovějších výzkumných trendů, byl nedávno skvělý článek o vlivu správně složené mikroflóry na kondici našeho srdce. To je celkem nový aspekt, který mě velice zaujal.

Pokud jde o antibioticky působící olej, zajímavý je doma připravený olej z heřmánku. Teď najdete tuhle bylinu skoro všude, a tak sbírejte takový, který roste v čisté přírodě. Do lahve o obsahu 250 ml nasypte dva plné šálky čerstvě natrhaných heřmánkových květů, dolijete olivovým olejem a nechte ho na zemi dva týdny vyluhovat. Jednou denně směs protřepejte, nejlépe půlminutovým obrácením dnem vzhůru. Dožluta zbarvený olej nakonec přefiltrujte přes gázu nebo pláténko a nalijte do tmavé lahvičky.

K čemu je heřmánkový olej dobrý?
Používá se při zanícené kůži u dospělých i dětí a působí proti houbovým chorobám, takže se hodí i k regulaci nesprávného osídlení střeva, hlavně po užívání syntetických antibiotik. Vhodný je v kombinaci se stejně připraveným olejem z řebříčku obecného, který také obsahuje modré barvivo chamazulen.

Budoucnost přírodních prostředků

Mají přírodní zdroje toho typu šanci prosadit se v současném farmaceutickém světě?
Vzpomeňte si na historickou zkušenost s antibiotiky. Pesimisté dnes tvrdí, že za dvě tři generace budou syntetická antibiotika neúčinná díky rezistenci, která vůči nim vzniká. To, čeho jsme dnes svědky, tedy absence účinného léku v době, kdy bychom jej opravdu velmi potřebovali, je druhou stranou mince.

V knize Přírodní antibiotika a antivirotika
v kuchyni se věnujeme tomu, díky čemu žijeme - tedy jídlu. Nabízíme v ní recepty na různé pokrmy a jejich doplňky, které pomohou zlepšit naši imunitu a zároveň mají antivirotické nebo antibiotické působení.

Lze se mikroorganismům nějak ubránit?
Jsme jimi obklopeni celý život a mají k nám ambivalentní vztah - některé pomáhají, ale jiné naopak škodí. Tato kniha – jak napovídá její podtitul - se věnuje dvěma skupinám, které se v negativním účinku projevují nejvíc. Jsou to bakterie a viry.

Proč jste zvolili zaměření na kuchyni?
Většina z nás občas nebo denně vaří. Kniha Přírodní antibiotika a antivirotika v kuchyni je ideální ve svojí jednoduchosti v tom, že v ní čtenář najde všechno, co v kuchyni má anebo by podle našeho názoru měl mít.

Co je hlavním cílem knihy?
Ve světě rostlin existuje od roku 1928 termín fytoncidy. Jedná se o obranné látky, kterými se rostliny brání růstu nežádoucích mikroorganismů. Cílem této knihy je posílit imunitu, abyste se stali tím, čím jsou rostliny - fytoncidní bytostí, kterou nemoci nedostanou.

Uvedl byste ještě nějaké méně známé kuchyňské prostředky?
Pro celkovou podporu imunity, ale například
i při žloutence, je vynikající med s kopřivou. A jestli se rozmýšlíte, co na zahrádce vysadit, určitě nezapomeňte na červenou řepu a křen. A také na polníček, který u nás ale bývá k dostání v biokvalitě skoro celý rok.

Nejlepší na konec

Které považujete za nejlepší?
Na to je těžké odpovědět, ale opravdu vynika- jící je kurkuma. Psal o ní už Dioscorides
a dnes můžeme hovořit o její renesanci, protože je ceněna jako velmi účinný protizánětlivý prostředek. Podle některých poznatků se její účinek zesiluje v kombinaci s kapsaicinem, který se nachází v chilli papričkách nebo
v kajenském pepři. Podporuje trávení, posiluje srdce, zmírňuje záněty, zejména kloubů, působí dezinfekčně a zabraňuje tvorbě plynů, takže napomáhá zažívacímu systému a brání střevním křečím.

Obsažený aromatický turmeron podporuje růst a regeneraci nervových kmenových buněk a umožňuje neuronům komunikovat. Kurkuma detoxikuje těžké kovy a chrání játra. Stimuluje tvorbu žluči, zlepšuje funkci žlučníku a pomáhá regenerovat jaterní buňky. Pokud chcete zlepšit její biologickou dostupnost, dejte si ji se lžičkou olivového nebo kokosového oleje. Zastudena lisovaný kurkumový olej funguje jako antifungální činidlo proti parazitickým houbám.


A nějaká rostlina, kterou si můžeme sami vypěstovat?
Lichořeřišnice. Je s námi od roku 1648, kdy přišla do Evropy z tropických oblastí Kolumbie, Ekvádoru a Peru. Vyplatí se ji pěstovat kdekoli a je zajímavá tím, že se její účinné látky vylučují z organismu asi dvacet hodin, především močí a částečně i plícemi. Vylučování začíná už dvě hodiny po požití a během celé doby působí jako přírodní antibiotikum.

Mohl byste uvést nějaký zajímavý recept?
V knize Přírodní antibiotika a antivirotika
v kuchyni uvádíme třeba recept na zelenou hořčici. Budete potřebovat 100 g listů lichořeřišnice, jedno sladší jablko a půl decilitru zeleninového vývaru. Oloupané jablko zbavené jádřince nastrouhejte najemno, přidejte oprané nadrobno nakrájené listy lichořeřišnice, velmi jemně osolte a promíchejte. Můžete přilít trochu vlažného zeleninového vývaru a rozmixovat. Hořčici konzumujte bezprostředně po přípravě, aby z ní nevyprchaly účinné látky.

Text: Michael Schubert
Foto: Archiv nakladatelství Eminent
Nenechte si uniknout zajímavé články!
Informace o nových článcích, soutěžích, knihách a akcích Vám rádi pošleme e-mailem.
Související produkty
Čeština

Přírodní antibiotika a antivirotika v kuchyni

5.0 2
299 245
Vyprodáno
Čeština

Svět přírodních antibiotik

4.0 1
299 245
Vyprodáno
Líbí se Vám tento článek? Sdílejte jej s přáteli.

Nejnovější články

Na první pohled mě uchvátila obálka a anotace knihy mi slibovala přesně to, v co jsem doufala. A taky jsem to dostala, dokonce mnohem víc. Žádné takové fantasy jsem ještě nečetla, a to jsem celkem zvyklá na krvavé scény z různých severskýchPro citlivé povahy, kterým vadí násilí a explicita to určitě není. Autorka se s tím opravdu nepáře a pěkně vám to rozpitvá, stejně jako Nita pečlivě pitvá mrtvoly nepřirozených.
V pondělí 16. prosince jsme měli v Domě knihy vzácného hosta. Do Ostravy přijel na besedu MUDr. Tomáš Šebek, který zde představil svou knihu Objektivní nález: Moje nejtěžší mise.
Vyhrajte TraDiář 2025, který je určen pro všechny milovníky tradic, hodí se do každé rodiny – pro maminky, babičky i pro ty, kteří děti nemají. Pro všechny, kteří rádi používají tištěné diáře a chtějí se dozvědět něco víc a pomocí tradic se znovu napojit na přírodu a komunitu lidí kolem sebe. Čeká na 4 výherce!
Prémiový obsah
číst více