Po vyřízení komunistů se jedna parlamentní strana pokusila prodat získaná ministerská křesla v příštích – čekalo se vítězných – parlamentních volbách. Nastalou aféru Partaj, vlastně její Předseda, ustál. Ale v každodenním stranickém životě bylo třeba řešit hned to a hned tamto a hlavně byl nebezpečný případ Předsedova řidiče.

Na okrese zase měli starosti s těmi volbami, volební kampaní a jak sestavit kandidátku, zatímco radní v městečku bez úspěchu hlasovali o pořadí jednotlivých investičních projektů, až se to vyřešilo v tichosti v zákulisí a nikdo nic nevěděl.

Viktorka se po měsíce potuloval v podzámčí a v městečku, protože to bylo poslední místo, kde byla spatřena jeho dcera. Pak měl štěstí. Na Hradě si Prezident připravoval projev.

Pačolka, která se ukázala být nepřímou příčinou smrti Viktorkovy dcery, rozháněla plyšovým tygrem holuby dole na náměstí, zatímco na Hradě si lámali hlavu tím, proč mají daňové zákony po deseti letech existence mnohokrát víc slov a výjimek, než měly na počátku. Taky v podzámčí nedalekého Humprechtu obecní radní vejrali na to, že se hlasováním nikam nedostanou. Potenciální koaliční partneři Partaje už zjistili, že nejsou koaličními partnery, a Předseda ke svým novým poslancům promluvil s takovou bolševickou otevřeností, že někteří zalapali po dechu. Na okrese viděli, že okresní konference a předvolební mítinky s jejich voliči nejsou žádná prdel.

A do toho Prcinova levota…