Může být láska k Bohu silnější než ta lidská? Jana je přesvědčená, že její víru nemůže zlomit vůbec nic. Zvlášť když k ní na prahu dospělosti přichází svoboda a ona konečně může žít v klášteře. Vstupuje mezi sestry plná nadějí, odhodlání, ale i iluzí. Ty se začínají s každodenním řeholním životem plíživě drolit a nakonec úplně rozpadat. Jana musí znovu potěžkat svůj dřívější nenaplněný a bolestně „nedořečený“ vztah k Viktorovi, ale především si odpovědět na otázky, jež do jejího života vnáší záhadná a nespoutaná Karin, která se jednoho dne objeví v klášteře mezi starými ženami. Janina představa o tom, jak vypadá skutečná láska, se dramaticky mění a rozostřuje. Stejně tak se společenství sester musí denně ptát, jak se dá v proměněném světě navrátit ke svému původnímu poslání. Román spletený z mnoha jemných, ale zdařilých vypravěčských vláken čtenáři umožňuje nahlédnout do tajemného světa, který je mu běžně nepřístupný a jehož všednost naprosto neodpovídá obecně sdíleným představám. Jakkoli se takto zachycený obraz života v klášteře může místy jevit jako dost nelichotivý, nikoho nesoudí. Je to především portrét člověka se vším světlým i temným, co jeho bytí přináší. V neposlední řadě je tato kniha fascinujícím milostným příběhem. Protože lidská láska je jako nezkrotitelné, mnohočetné zvíře, které k sobě vytrvale hledá druha…