Můžeme o komunistickém režimu uvažovat pouze v dimenzích represe a bezpráví? Není možné, či přímo nutné ukázat, že musel nabízet také něco pozitivního a svůdného, co tehdejší obyvatele Československa lákalo a naplňovalo?

Kniha staví do centra pozornosti dobové představy o vytváření nové, lepší společnosti přinášející vyřešení řady problémů a povznášející jedince na vyšší stupeň lidství. Nový socialistický člověk se stal vzorem hodným následování a symbolem optimistické budoucnosti. Kulturně-historická analýza tohoto fenoménu se zaměřuje na ideové zdroje konceptu nového člověka i na jeho konkrétní podoby.