Rudolf Dvořák patří mezi přední znalce islámu v českých zemích z přelomu 19. a 20. století. Českými historiky je považován za zakladatele české orientalistiky a je smutné, že v dnešní době se na něj v naší společnosti zapomnělo. Možná je to dáno i tím, že část díla pana profesora vyšla pouze v němčině, a také tím, že mnohé z názoru a závěru pana profesora se dnes nehodí do současné multikulturní interpretace významu islámu a jeho vlivu na Evropu, kdy pan profesor poukázal na zásadní význam ortodoxního pojetí islámu pro úpadek arabsko-muslimské civilizace, když například prohlašuje že „vzkvetla-li věda u Arabů skutečně, tož stalo se to jednak zásluhou cizí, jednak teprve v dobách, kdy původní Islám aspoň u jednotlivců pozbyl své příkrosti, a svoboda myšlení poněkud větší měrou zavládla“. V této publikaci se profesor Dvořák věnuje inspirativně-pozitivnímu vlivu muslimské civilizace na evropskou civilizaci.
Je nepochybné, že takovéto názory jsou v dnešní evropské orientalistice, považované za politicky nekorektní a neodpovídající duchu multikulturní interpretace islámu a jeho civilizace. Většina dnešních orientalistů a religionistů, ať chce či nechce, tak musí z obavy nad důsledky z odmítnutí tohoto dogmatismu zastávat multikulturní stanovisko.