Kdy se u vás objevila láska k pečení? Pomáhala jste babičce a mamince už jako malá?
Doma jsme byli 4 sourozenci a pomáhat jsme určitě museli, a to hodně. Já byla nejstarší a měla 3 mladší bratry. Takže se nejen pořád vařilo a peklo, ale taky chodilo kachnám na kopřivy, plelo, otáčelo seno pro králíky, uklízelo. V dětství to byl docela „opruz“, ale později opravdu jako když člověk najde. Když jsem se vdávala, uměla jsem se obstojně postarat o děti, uklízet, uvařit i napéct.
A co děti? Zdědily to po vás, pečou rády?
Nevím, jestli se to dědí, spíš učí, ale ano. Pečeme rádi. Dcery jsou skoro tak zdatné pekařky jako já. A synové to dělají rádi a snad se i dobře ožení :-)
Jak často pečete a co všechno?
Pečeme si domácí pečivo. Často housky, makovky, chléb. Jednou týdně buchty nebo koláče a podle chuti i nějaký vznešenější dezert. Já osobně miluji štrůdl, děti třeba žloutkové věnečky.
S rodinou bydlíte na statku. Co všechno pěstujete sami? A co musíte naopak kupovat?
V přírodě a na zahradě toho vyroste opravdu dost, ale třeba kávu a vanilku kupujeme. Máme vlastní ořechy, med, vejce, zeleninu a ovoce, omezeně i maso. A dá se říct, že žijeme skromně. Taková běžná večeře jsou třeba pečené brambory s česnekem a mlékem.
Máte teď nový vlastní pořad. O čem je a jak jste se v něm „zabydlela“? Už máte od diváků nějaké ohlasy?
Ohlasy jsou nad očekávání krásné. I když já pořád vidím spousty věcí, které by se daly zlepšovat. Takže se příliš nezabydluji, ale pokouším se vylepšovat a posunovat. Naše země je tak krásná. Chceme jí kousek ukázat i s lidmi, kteří v ní žijí. Je to krásná práce a přináší ještě krásnější setkání. Momentálně se jedná o další řadu pořadu. Vzniknout by měla snad i kniha. Mým cílem není dělat pořad, kde mě hezky učešou, do misek naváží ingredience a já se budu prezentovat. Chci, aby slovo dostali obyčejní lidé a aby ten pořad byl laskavý.
Vaše kniha Cesta z těsta nadchla spoustu těch, kteří ji mají doma. Netrpělivě určitě čekají na další. Vznikne druhá kniha Petry Burianové?
Chceš-li Boha rozesmát, řekni mu o svých plánech. Momentálně připravujeme knihu ve spolupráci s Jihomoravským krajem. Jedná se o sbírku regionálních receptů, které kraj posbíral. A moc doufáme, že kniha bude i pomáhat. Chtěli bychom část výtěžku zase do toho našeho kraje vrátit. Kniha by měla vzniknout i z pořadu Pečení na neděli. A druhý díl Cesty z těsta zatím nosím v hlavě. Někdy ten její čas přijde. Ale nechci být jak štvaná laň. Chci si tu práci zase užít. Ono je to na ní pak hodně vidět, jestli se dělá pro peníze, nebo jestli těší.
Máte nějaký tip, recept na něco zdravého? Teď na podzim se nám určitě bude hodit.
Obecně bych chtěla doporučit, aby lidé jedli všechno, na co mají chuť. A jen jedno pravidlo měli na paměti, a to střídmost. Držme se stravy předků. Byla prostá a přitom pestrá. Pracovala s průmyslově nezpracovanými a nerafinovanými surovinami. Vynakládala se velká energie a čas láskyplné přípravě stravy a vaření. K surovinám i k jídlu se přistupovala s úctou.
No a recept je tady. I když nedokážu odhadnout, zda úplně zdravý.
LOKŠE, laty, přesňáky, patenty nebo šumpále jsou regionální názvy pro bramborové placky známé v sladké verzi především na Moravě a ve slané třeba na Slovensku s husím sádlem či se zelím.
Krátce by se dalo napsat, že obsahují minimum surovin a maximum chuti. Stupeň obtížnosti přípravy – jednoduché. Nebo jinak. Všechno je jednoduché, když se to naučíš :-)
Ingredience:
450g brambor
1 lžička bramborového škrobu
150g hladké mouky
Větší špetka soli
120g másla na potření
200g mletého máku
5 lžic moučkového cukru
400g povidel
40g rumu
Postup:
Neoloupané brambory večer důkladně ve vodě omyjeme kartáčem a se slupkou uvaříme doměkka. Necháme vychladnout a přes noc necháme ležet v chladu ve slupce.
Brambory druhý den oloupeme a nastrouháme na jemném struhadle. Osolíme a přidáme mouku. Těsto zlehka propracujeme. Utvoříme váleček a ten rozkrájíme asi na 12 dílů. Z každého dílu poté vytvarujeme kouli a z ní vyválíme na pomoučněné ploše tenkou placku o průměru asi 2 mm silnou. Je dobré si nejprve všechny placky připravit předem na pomoučněnou utěrku a až potom opékat.
Placky opékáme na plátu kamen, kdo nemá tak v pánvi nasucho, z každé strany 2 až 3 minuty, dokud se na nich nezačnou tvořit hnědé flíčky. Po otočení na druhou stranu mají tendenci se nafukovat, což je vlastně signál, že se kvalitně propékají. Tvořící se puchýřky hned na pánvi propícháme vidličkou a hned po dopečení potíráme placky pomocí mašlovačky rozehřátým máslem a skládáme do komínku na sebe – zůstanou tak déle teplé a změknou. Máslem ani náplní rozhodně nešetříme.
Lokše potřeme švestkovými povidly s rumem, posypeme mákem smíchaným s cukrem a svineme nebo přehneme.
Text: Kateřina Žídková
Foto: archiv Petry Burianové
