„Krutoněžné“ foto-autoportréty Petry Šimkové vznikají jako forma jejího intimního deníku, kdy řečí těla výmluvně zobrazuje své pocity, touhy a předtuchy. Vlastní akty snímané dlouhou expozicí následně metodou digitální fotomontáže kombinuje s fotografiemi přírodních struktur a městských prostorů, které pořídila na dvou pro ni osudových místech – na tropickém ostrově Bali a v Praze. Estetiku i dynamiku jejích foto-obrazů zásadně ovlivňuje techno, jež pro ni znamená mnohem víc než pouhou hudební inspiraci.