Problematika interpretace symbolu se v XX. století v nebývalém rozsahu rozvinula v řadě společensko-vědních oborů. Podle Paula Ricoeura je možné četné přístupy rozdělit do dvou hlavních linií: redukcionistické přírodovědně orientované a humanisticky zaměřené restitutivní linie. Symbolika snu je tak v psychologii polarizována mezi výklady S. Freuda, C. G. Junga či Medarda Bosse. Symbolika mýtu v antropologii mezi výklady C. Lévi-Srausse a M. Eliada. Básnická symbolika mezi strukturalistickou redukci (R. Jakobson, R. Barthes) a archetypální restituci (G. Bachelard, N. Frye). Konečně i v oblasti sociální symboliky se od Durkheimovy redukce symbolu odlišují postupy G. Simmela, A. Schutze aj.

Boreckého práce zdůrazňuje imaginativní restitutivní východisko a sleduje přístupy k interpretaci symbolu u C. G. Junga, M. Bosse a Gastona Bachelarda. Seznamuje též s koncepcemi u nás nepříliš známých osobností francouzské provenience: s psychologií motivace Paula Diela, s fenomeno-strukturální psychologií Rogera Mucchielliho a zejména s obecnou archetypologií Gilberta Duranda. Konečně uvádí i pojímání symbolické imaginace v postmoderní rozumějící sociologii Michela Maffesoliho.