„Tak jsou v půdorysu této korespondence vlastně zachycena první léta katolické moderny se všemi peripetiemi, jež ji od samého počátku provázely. A že jde mnohem spíše o jakýsi příběh, a nikoli o literárněhistorickou edici korespondence, je zřejmé i z toho, že není přetištěná korespondence doprovázená jen obvyklým edičním poznámkovým aparátem, ale interpretačními výklady, které jsou od samého počátku silně apologetické. Pro Bartůška i Svozila byla totiž katolická moderna v podstatě celoživotní badatelskou láskou, a to především určilo žánrovou podobu této práce. Právě tento zorný úhel jim dával odvahu k různým interpretacím i k znovuopakování toho, co již bylo řečeno v poslední Bartůškově knize o katolické moderně.“– Jaroslav Med