William Lubeck byl v 19 letech, roce 1939, naverbován do wehrmachtu. V řadách 58. pěší divize podstoupil bojový křest při invazi do Francie v roce 1940. Následující jaro byla jeho divize poslána na levé křídlo Severní skupiny armád při operaci Barbarossa. V září 1943 si Lubbeck vysloužil Železný kříž první třídy a byl převelen do důstojnické školy v Drážďanech. V době, kdy se vrací ke své jednotce, je skupina armád již na ústupu. Nyní již velitel roty, Lubbeck střídá divoké protiútoky s neúprosnými ústupovými boji - z Rigy až do Memelu na pobřeží Baltu. V dubnu 1945 uvízne jeho rota v dopravní koloně a je téměř vymazána ze světa ruským leteckým útokem.
Kniha přináší vzácná svědectví účastníka jak bitevních trumfů, tak katastrof a fascinující pohled na boje, které se odehrály na východní frontě.